Po několika delších článcích se na tentokrát uchýlím ke krátkým, výstižným záznamům mé reality. Poslední dny jsou dost hektické a děje se toho v některých ohledech víc, než by se mi líbilo, ale zachytila jsem i pár pozitivních signálů. :)

Když se střetnou studenti strojárny a fildy:

Já (utlučena množstvím rad, jak vyřešit praktický problém - ovšem za vzniku několika dalších): "Ty máš pokaždé tak blbě funkční nápady!"

Tom (hrdě): "Funkční!"

Já (zoufale): "Ale blbě!"

...

Babka (nadšeně): "Chia semínka jsou prostě super! Přestaly mě bolet klouby, zkus to taky, budeš po nich mít hrozně moc energie a budeš strašně zdravá a vitální!"

Více než 80letá teta v plném zdraví (skepticky): "No já nevím, aby mě pak nemuseli zabít..."

...

Tom: "Měli jsme v práci školení, učili jsme se předvádět pokusy s boraxem."

Babka: "Co to je?"

Tom: "To je tetraboritan sodný a..."

Babka (chápavě): "No to já samozřejmě vím, ale co to je?"

...

Děda k babce: "Ty bys nemohla chodit na ryby, tam musí být klid!"

Babka: "Tak bych si vzala špunty do uší!"

Děda: "Já jsem myslel kvůli těm rybám..."

...

Babka (nadšeně): "Ta vaječina je prostě skvělá, holt chutná úplně jinak v pergole než ze sporáku... no a samozřejmě, domácí vajíčka... a to čerstvé máslo!"

Já (skepticky): "Čerstvé máslo? V neděli večer? Tos ho utloukala sama a tajíš krávu ve sklepě?"

Babka (zhrzeně): "No dobře, je z mrazáku, ale je to ta nejlepší značka."

...

Před poslední hodinou prvního dne semestru, zarputile zírám do netbooku a klikám:

Spolužák: "Co tam tak horlivě studuješ, vybíráš si téma na referát?"

Já (toužebně): "Autobusy domů."

...

Doprovodila jsem svého drahého na nečekaný příjem do nemocnice. Snad odpustí, ale tohle mě opravdu pobavilo. :)

Sestra: "Uveďte svoje alergie... užívané léky... dobře, dobře, teď příbuzné..."

Tom (s hrůzou v hlase): "Všechny?"

...

Tragikomické situace z života vysokoškoláků:

Vyučující: "Radím vám dobře. Ty protokoly z náslechů pište hned ten den, dokud máte hodiny v živé paměti. Opravdu vám to pomůže a stejně je musíte do týdne odevzdat. Takže ráno na náslech a až večer přijedete domů, tak šup a psát!"

Spolužačka (polohlasem): "No, to nebude tak snadné. My máme v úterky do sedmi, takže doma jsme tak o půl deváté."

Vyučující (soucitně): "Aha, aha, no, tak ideálně druhý den před školou."

Spolužačka: "To máme pro změnu na sedm..."

...

Rodinná sešlost, v pozadí na televizi běží Velká pardubická.

Babka: "Dívejte se, jaké mají ti jezdci brýle, to jsou jako potápěčské!"

Strýc: "No však jedou přes vodní příkop!"

...

Tolik zaznamenaných pár střípků z mého okolí. Kdybych já blbec s sebou začala nosit nějaké pohotovostní pisátko, mohlo by jich být mnohem více. :D

Každopádně námětů na článků je víc než dost. V blízké době přibude recenze na nový diář, který jsem si koupila (třeba se inspiruje někdo, kdo ještě nemá rok 2016 do čeho plánovat), odtajním výsledek své rukopisné hádanky, škola mě taky zásobuje historkami horem dolem... za týden budou promoce, s těmi se prostě musím pochlubit (doufám, že to bude k chlubení :-D). A pak ještě jeden článek by stál za hřích, ale nevím ještě jistě, jestli ho napíšu, pokud ano, bude pod heslo. Samozřejmě neopomíjím ani svých 101-1001 (tenhle kvartál se mi daří!) a další nápady mám v záloze. Jen ten čas, ten mi chybí. :-D

Ale já si ho najdu. Do školy je toho sice hodně, ale přistihla jsem se, že to beru mnohem uvolněněji, víc se bavím a víc mě to baví. Doufám, že se máte dobře a čas od času vás dostihnou dobré zprávy, a že si z podzimu berete to lepší, co nabízí.

Pozvedám čaj a připíjím na vaše zdraví,

Tlapka