Nejsem Xindl a snad ani ksindl, ale má recht - retro se do módy vrací. Aspoň myslím, znáte mě, tyhle trendy jdou totálně mimo mě a ještě pořádnou oklikou.

Nepatřím mezi lidi, kteří propaří večery u počítačových her. Ale pár svých oblíbených favoritů, po kterých sáhnu, když si potřebuju něčím nenáročným vyčistit hlavu, samozřejmě mám. Ve vkusu jsem se zastavila někde na přelomu tisíciletí, všechny hry se základají na podobném principu a vůbec mi to nevadí, protože přesto je každá úplně jiná! Neunikla vám nějaká hra, kterou stojí za to si vychutnat, když už ji teď počítače zvládají bez zasekávání a kvůli svému stáří stojí pár šupů? :-)

ZOO TYCOON 1, 2

Asi první hra, které jsem propadla. Ve třetí třídě jsem ji viděla u sestřenky a dostala jsem ji jako odškodné, když jsem kvůli angíně neodjela na školu v přírodě. Nemohla jsem se od počítače odtrhnout, jak mě pohltilo budování výběhů, nakupování zvířat a nastavování cen ve stáncích. Jako správce zoo jsem prožila éry pojmenovaných zvířat, éry vícedruhových výběhů, éry nezvladatelného bordelu po návštěvnících, éry všeho možného... akorát tak známé vypouštění dravců mezi lidi mě nikdy nebavilo. :-D A když už jsem všechny možnosti zdánlivě vyčerpala (jde to vůbec, když můžete nastavit i barvu třásní na stánku s cukrovou vatou?), dostaly se ke mně datadisky s dinosaury a mořským světem. 

Před pár lety jsem si za asi dvě stovky koupila originál ZT2 i se všemi datadisky. Dvojka je graficky mnohem propracovanější a nabízí atraktivní možnosti - vybudování safari s džípy projíždějícími skrz výběhy nebo vyhlídkové lanovky, můžete přepnout do pohledu návštěvníka a prohlídnout si zoo jeho očima, pohrát si s terénem výběhů... Pěkných pár hodin jsem u ní proseděla, ale kouzla jedničky už v mých očích nikdy nedosáhla. Slyšíte ten zvuk zelených smajlíků? :)

WORMS ARMAGEDDON

Nejen sestřenka mě obohatila, je tu i dědictví bratránka - Worms, válečnická klasika. Červí armády proti sobě a spousta černého humoru. Dnes seženete i moderní verze, kdy družstva dabují Piráti z Karibiku či Luděk Sobota (jeho Jééééé, to jsem nechtěl vás odbourá i ve chvíli, kdy jste právě sami zbourali 3/4 dostupné půdy kvůli neobratné manipulaci s banánovou bombou, a jen díky tomu si zachováte zbytky duševního zdraví). Se svými (i soupeřovými či přednastavenými) družstvy si můžete pohrát - přiřaďte jim originální vlajku, dabing, typickou zbraň, nastavte počet životů, pojmenujte své červíky, náhodně vygenerujte terén nebo si ho sestavte na míru a vrhněte se do bojů, které většinou prošustrujete tím, že je prostě protaktizujete - snažíte se šplhat o laně, i když to neumíte, a granát nikdy nehodíte proti větru nikam jinam než sobě na hlavu. A vlastně ani po větru. Nebo v bezvětří. I když ale nevyhrajete, pořád můžete získat cenu diváků či NASA, pokud se odpálíte dostatečně vysoko.

Jak takový červí souboj probíhá v reálu, jste se u mě už jednou mohli dočíst.

TRANSPORT TYCOON

Koho omrzí zvířátka, ale ne budování, může se stát dopravcem snadno a rychle. Nastavte si parametry mapy dle libosti a přečurejte konkurenci v tom, kdo ovládne klíčové trasy, kdo přepraví více lidí, spojí největší města anebo začne svážet železnou rudu do oceláren, ocel do továren a zboží do měst. K dispozici máte lodě, letadla, silniční a železniční dopravu. To vše se samozřejmě postupem virtuálních let modernizuje, pokud na to máte. Města se rozrůstají, podniky krachují a vznikají, vozový park zastarává.

Moc ráda hraju zejména tropickou mapu, i když tady chybí elektrifikované tratě a mým nejoblíbenějším prostředkem jsou vlaky. Postavit silnici, na které se provoz řídí sám, umí každý. Ale vybudovat vlakový koridor se všemi návěstidly, jednosměrkami a odbočkami, to už chce cvik. Stejně tak jako sestavit vlak z vagonů na správný typ zboží a zorganizování jeho trasy. Opět si můžete skvěle pohrát s nastavením - přes co vlak pojede, zda se zastavením nebo bez, zda tady může někdo nastoupit či jestli bude jezdit pravidelně nebo až po dosažení plné kapacity.

THE SIMS

Klasika, která podle neustálých aktualizací pořád není minulostí a představovat ji je naprosto zbytečné. Někdo se vyžívá v budování úchvatných domečků, jiný si pohraje se vzhledem a charakterem postav, třetí se zaměřuje na vztahy s celebritami a rození dětí, čtvrtý hraje šachy, dokud se nestane chirurgem. Ideální pro všechny, co mají občas chuť někomu organizovat život.

THEME HOSPITAL

I když si sotva ošetříte odřené koleno, můžete vybudovat luxusní nemocnici. Stačí jen dobře zorganizovat prostor v budovách, které jsou vždy o kousek menší, než potřebujete, najít v inzerátech schopné jedince s potřebnými specializacemi, kteří vás nezruinují, a zvolit správnou posloupnost výzkumů. Pak můžete léčit lidi, které postihla neviditelnost, nafouknutá hlava nebo si myslí, že jsou Elvis Presley. Občas přijde zemětřesení a pokud nenajmete dost údržbářů, přístroje vám vybuchnou a jednou pro vždy znehodnotí kus dostupné plochy. Nebo vám zvadnou kytičky a těžko říct, co má horší důsledky. Kromě běžného chodu nemocnice se musíte vypořádat i s kontrolami z ministerstva, epidemiemi nebo pohotovostmi. No a kdybyste se náhodou nudili, střílejte po myších běhajících po chodbách nebo si konečně poslechněte, co vlastně ta blonďatá recepční kváká do rozhlasu.

Každá z těchto her by si zasloužila samostatný a mnohem delší článek. A spousta těch nezmíněných jakbysmet. U které jste proseděli nekonečné hodiny vy? A vracíte se k některé donekonečna i dnes? :) A přiznejte se, kdo si občas spustí Hledání min, Pinball nebo Solitaire? :D