Znáte situaci, kdy něco plácente, ono se to vžije a pak léta balancujete mezi vžitým omylem a realitou? Až před zhruba dvěma roky jsem zjistila, že můj strýc Mirek se nejmenuje Miroslav, ale Vladimír. Uklidňuje mě trochu jen to, že mamka na tom až do puberty byla podobně. :-D Znám to však i z druhé stránky...

Srpen se překulil do druhé půlky. Školákům už prázdniny trošku hořknou a já se uklidňuju, že na výšce přece mám tři týdny volna k dobru. Což je přece hrooooozně dlooooouho, protože před třemi týdny jsem chtěla začít psát diplomku. A to je přece dlooouhá prodleva! Jako mezník mezi prázdninami a "prázdninovou nedělí" fungují moje narozeniny. Kdybych přišla na svět o 2,5 hodiny dříve, mohla bych tvrdit, že jsem se narodila v samém prostředku srpna. Od doby, co mám Facebook, se mi narozeniny trochu rozdvojily. Už ani nevím, co mě k tomu vedlo, jestli paranoia ze zadávání příliš osobních dat, rozechvělá ruka ze vstupu na sociální sítě nebo náhlé tušení netušeného cíle, prostě jsem si tam posunula narozeniny o jeden den dozadu. Protože proč sakra ne. :-D

Ve výsledku tak slavím nadvakrát. S rodinou a s některými z těch, co mě znají déle, než mám Facebook. No a druhý den přijímání gratulací pokračuje virtuálně. Proč slavit jen jeden den, že? Vůbec mi nevadí, že mi lidi přejí o den později. Ostatně, sama je mystifikuju, že. :-D Kdybych na tom chtěla cokoli reklamovat, bylo by to vskutku nevděčné a trapné (trapné mi teď je hlavně po těch letech datum narození změnit na správné :-D).

Někteří kamarádi na mou narozeninovou hru přistoupili vskutku důkladně. :-D Díky, Niki, za meme místo gratulace. Nikdo neměl odvahu se zeptat, jak to vlastně je.

Letošní narozeniny mi definitivně přisoudily roli novopečeného zahradníka. Dostala jsem skleník na parapet, vlastní lopatičku, hrabičky a motyčku, semínka medvědího česneku a příslib, že od příštího roku mi babka přenechá půl skleníku na zahradě. Pche! Ta je moje už letos, protože jsem potřebovala někam umístit část z 60 nečekaně přeživších rajčatových rostlinek. Anexi dokonalo trio mochyní. Na balkoně mám další dvě a průběžně je otrhávám, takže rostou hezky, ale kontrolovaně. Tuhle jsem zašla mrknout na ty skleníkové a vycouvala jsem s tím, že by to chtělo křovinořez. Ty pidižvice, co jsem zasadila do 2 cm hluboké misky, mi doslova přerostly přes hlavu. Mám metr pětasedemdesát. Jedna z nich, ta nejblíž stěny, se tváří, že proroste okýnkem i nad střechu. Kdepak, věnované území, okupant se neptá.

Dárky jsem přijala s povděkem, hlavně jsem ráda, že se to obešlo bez "měkkoušů". Vrhla jsem se totiž na čistku šatníku a s hrůzou zjišťuju, kolik oblečení mám. Jsem pyžamový magnát. Ponožkový magnát. Tílkový magnát. Kalhotkový magnát. Sportovně-kraťasový magnát. A přitom nosím pořád ty samé věci dokola, protože jsou moje nejoblíbenější a nikdy se nestane, že by byly všechny najednou v očistném cyklu. Jestli se během příštího roku přistihnu při myšlence, že nemám co na sebe, za trest si po obědě nedám doutník. Jedinou výjimku mají elegnantější věci, které by mi mohly pomoct nevypadat na blížících se praxích jako mladší sestra svých žáků.

Jinak se válím doma a hrozně si to užívám. Chodím na tenis, koukám na olympiádu, píšu, na etapy uklízím. V jednání je momentálně náš výlet s mým drahým na Moravu. Ale o tom podrobněji možná jindy, pokud se vůbec zrealizuje. Zatím to totiž vypadá tak, že můj muž je plně připraven, protože si koupil baterku fungující na dynamo, ovšem nemáme zatím kde spát (původní odjezd byl plánován na pozítří). :-D Brno ještě nemáme potvrzené a poštovní holubi cestou do Olomouce očividně zabloudili. :-D Muž je zklamán, že kazím spontánnost a překvapení. Přitom je mi úplně fuk, který den budeme mít jaký program, jestli se ráno vzbudíme a rozhodneme se, že pojedeme na výšlap, do ZOO, do jeskyní, na zámek nebo kamkoli jinam, jen chci vědět, že se nevzbudíme pod mostem nebo na nádraží mezi bezdomovci. :-D Jsem zvědavá, jak to rozlouskneme. Nakonec si říkám, však co, budeme kupovat neomezenou týdenní jízdenku ČD, i kdybychom jezdili z Olomouce na noc domů, tak se to dá. Vlakem je to z Ostravy hodinka cesty, což je pro mého drahého kratší doba, než kterou stráví dojížděním MHD na fakultu.

Tak se mějte krásně, jdu protřídit svoje sukně a kalhoty. Musím tu čistku dokončit dřív, než odjedeme na Moravu, protože v tom strašném bordelu, co při čistce vznikl, si neumím představit, jak bych se sbalila, kdyby se nám potvrdily noclehy u známých. :-)

Mějte se krásně a díky všem, kteří mi na Facebooku popřáli krásné narozeniny, ať už v jakémkoli datu. Nebojte se, už jsem za to potrestaná. Má vedoucí mi napsala reference za pomoc na táboře a vedení kroužků. Obsah pozitivní, ale stejně budu muset reklamovat. Datum narození. :-D