Nebudeme si nic nalhávat. Už delší dobu mám pocit, že tahle blogplatforma skomírá. Ale víte co?
Shoda náhod mě dnes dovedla na můj téměř tři roky starý článek. Zatlačila jsem slzu nad některými nicky, po kterých se dávno slehla zem. Až bude úplněk, zavyju na měsíc na jejich počest (jo, ty prázdniny už fakt ceklem potřebuju). Zdá se mi, že byť několik skvělých lidí přibylo, není jich zdaleka tolik, jako kolik se nám jich vytratilo z očí.
Bylo by to smutné čtení, kdyby skrz něj neproskavalo tolik skvělého - že mnozí tady stále ještě jsou. Že to Damn Girl tehdy nezabalila, ale drží se doteď. Že se Lvice nejen chtěla přidat ke srazu, ale dokonce ho právě ona zorganizovala! Že se ten sraz sakra vůbec konal, a oslavné články pak vycházely dalších čtrnáct dní! Vždyť je to skvělý!
Jenže ono to nestačí. Na lepence pod oknem leží rozestavěné puzzle od Rebarbory. Na stole se kochám novým pohledem od Julči. Velikonoce jsem strávila v Brně u své nejlepší kamarádky, té, které jsem svědčila. A potom? V sobotu jsem se setkala i s Boudiccou, která mi ukázala Brno i z jiného úhlu než o den předtím kámoška, za což jí patří můj a Tomův dík. A taky připsala pé-es do mého rozepsaného dopisu pro Julii. V mobilu mám zprávu od Ivy, kterou mi napsala do lázní a dojala mě k slzám. O víkendu jsem listovala na oslavě fotoalbem a narazila jsem i na fotku s Boudiccou při našem toulání Ostravou. Vybíráme s mamkou dovolenou, pojedeme někm do Čech, a mně už se tetelí srdce při představě, že toho využiju k dalšímu setkání s někým z vás.
Domnívám se totiž, že píše.cz, jakkoli je nevýznamné v globální online světě, dokázalo v jednom ohledu strašně moc - náš počet i aktivita tady sice klesá, ale přesouvá se do reálného světa. Moje setkání s Boudiccou je jen jedno z mnoha, které proběhlo. Dvojičky, trojičky, telefonní hovory, dopisování na jiných sociálních sítích. Stejnou myšlenku jsem vyslovila ve svém posledním dopise Julii (ano, další z mnoha propojení!) a ona můj dojem potvrdila.
Co je důsledek a co příčina? Možná necítíme potřebu se tolik hlásit zde, protože jsme v kontaktu i jinde. Možná jsme v kontaktu i jinde, protože nás zajímá, co se děje s těmi, co se tady neozvou. Čert ví. Ale je to prostě skvělé.
Píše.cz není primárně sociální síť, ale propojilo nás víc, než všechny další platformy dohromady. Ať už to s píše.cz skončí v budoucnu jakkoli, věřím, že zdravé jádro bude držet při sobě.
Mám vás ráda, lidi. A mrzí mě, že nevyšla tplánovaná jarní Ostrava. Ale rok je ještě dlouhý, co říkáte? :-)
P.S. MoWův článek to všechno jen potvrzuje. Souběh našich příspěvků je ryze náhodný. :-D