Včera mi máma poslala polévku a tvarohové šátečky co pekla. Rebelka k ní dneska odkráčela a tak jsem zase sama. Kdyby mi tu nehrál live lounge z BBC rádia, patrně bych se začala za chvíli houpat na lustru. Mně nevadí být sama. Za ty poslední měsíce, kdy jsem byla hodně často doma ve městě, jsem byla sama víc, než kdykoliv ve svém životě. Ale teď, když je mi smutno má nějak větší rozměr všechno. Slzy jsou slanější, tma je víc černá...

Dneska jsem zkoušela počítat, kolikrát vedle mě usínal doma Kníže. Nepočítám ty časy, kdy jsme byli na dovolené, nepočítám chalupu u moře. Počítám ty noci, kdy jsme normálně byli doma. Kdy jsme si zašli na večeři, milovali se. Kolikrát po tom milování zůstal a kolikrát odešel a já usínala jenom s jeho písmenky, které mi psal do zpráv.  Dvě ruce mi na to počítání, kdy jsem otevřela oči a cítila jeho teplo v posteli, stačí. Dokonce těch deset prstů ani nenaplním. Za více než 500 dní se vejdu do desítky. Bože. Tak kde jsem se ztratila a proč? Láska nás oslepuje. Nedokážeme pak vnímat realitu, vidíme lidi lepší, než ve skutečnosti jsou. A to by se asi i dalo přežít. Hledat v lidech dobro místo zla snad není nic špatného. Ale ona nás oslepuje i v těch situacích. Vidíme je hezčí, než jaká je skutečnost.  

Našla jsem spoustu obrázků. Kromě vánočního stromečku, který v tom bytě ještě v životě nikdy nebyl a já si ho tak přála na loňské Vánoce i květinu, která na mě doma čekala ve váze v den mých narozenin. Květina a vzkaz, že mě miluje. Přijela jsem tenkrát z nemocnice, kde jsem nechávala Modroočka a brzy ráno musela zpátky, protože šel na sál. Rozdělala jsem si láhev bublin, natáhla nohy na skleněný stolek a hrozně dlouho plakala. Bylo mi smutno, měla jsem strach a strašně jsem potřebovala obejmout. A pak, když vzpomínám, vytěsním to, jak mi bylo. Jen si pamatuji to krásné gesto, že na stolku byla květina a vzkaz, že mě miluje. Ale miluje tě opravdu člověk, který tě v takovou chvíli nechá samotnou? Už jsem o tom psala. Jak by vypadal svět, kdybychom všichni oněměli. Kdyby se nedala používat slova, ale za lidi mluvili jejich činy. Měla bych pak v některých chvílich opravdu pocit, že mě miluje?

Den osmý a já už nestojím ani za to, aby mi poslal pár písmen, že v pořádku doletěl. A stejně tu sedím, pláču a mám strach, že se mu něco stane. Že se mu něco stane a mě to nikdo nezavolá. Že ho třeba nestihnu chytit za ruku a pošeptat mu, že ho nikdy nepřestanu milovat.

Vylezla jsem před chvíli z vany. Jak jsem se mohla nechat podepsat? Drtí mě to pokaždé, když se svlékám. Tvůj nápad, že to necháme překreslit nějakou velrybou, nebyl špatný. Ale nepomůže v ničem, protože já prostě vím, co tam je. Když to schováš, nezmizí to, protože už to tam prostě jednou bylo. Je to stejný, jako kdybych si teď namalovala kočičí oči, navlékla podvazky a vyrazila za humna. Vypadala bych kouzelně, ale kouzelně by mi nebylo. Tak nač zakrývat? A vlastně dneska by se mi to stejně nepodařilo. S tím bacilem vypadám jako sto let starý Thajec, co ráno dostal od někoho přes hubu.

Volal mi tatínek Modroočkova bývalého spolužáka. Patrně začal mít pocit, že jsem přestala jezdit domů, protože mě často potkává tady na vsi a tak mi zase zavolal, aby mě pozval na bubliny. K sobě. Když mě slyšel, nabídl se, že mi zajede na nákup, jestli něco nepotřebuji. Jsou tak vtipní. Jsou tak vtipní a snaživí ve chvílích, kdy jim o něco jde. A kde je jejich snaha, když to dostanou? Fakt musí holka pořád dělat ofuky, aby byla zajímavá? Vážně jsi zajímavější, když máš problém jít na nákup, doma ti uklízí uklízečka, než když děláš opak? Čím víc jsem se ve svém životě na tu hlavu stavěla, tím horší byl pak ten pád, když už se na ní nedalo udržet. Myslím, že raději začnu normálně obyčejně chodit po nohách. A tak jsem milého tatínka poslala do prdele a v klidu ti šla psát. Tak jsem setřela slzy a namazala ty krvavé rty. Zapila jsem jednu tabletu s paracetamolem a zkusím přežít do pondělí.

Den osmý. Nepřestalo mi být smutno. Ani o kousek. Rebelka za mnou dneska přišla do koupelny a stejně jako včera se ptala, proč pláču. Dochází mi historky o dojemných článcích na internetu.