Krvavý měsíc 3.kapitola Romantický lov

20. 04 2013 | 22.44

 3.kapitola Romantický lov

Aliciin pohled: Vyskočili jsme oknem. Rozběhli jsme se upíří rychlostí do lesa. Běžela jsem, jak nejrychleji jsem mohla. Jasper běžel vedle mě stejnou rychlostí . Rozběhli jsme se každý na jinou stranu, něco dobrého si ulovit. Zastavila jsem se, zavřela oči a vše nechala na svých upířích smyslech. Ucítila jsem všechen život a zvířata v lese, ale veverka dneska pro mě byla málo. Zítra odlétám a nechci letět nepřipravená. Nedaleko jsem ucítila pumu. Mé tělo se napjalo a vyrazilo kupředu. Nechala jsem se unášet. Puma se snažila bránit, škrábala kolem sebe, ale bylo jí to k ničemu. Zabránila jsem jí v úniku a zakousla se do ní.

Začala jsem sát tu lahodnou tekutinu. Kapička mi stékala po rtu. Olízla jsem si jí. Vysála jsem jí úplně celou. Neměla šanci. Cítila jsem , jak pálení v krku pomalu ustává a už není tak strašné. Vstala jsem od ní a pohodila jí na zem.  V tu chvíli, jsem si všimla, že mně Jasper pozoruje a usmívá se.

"Udělala jsi to tak ladně" zašeptal a políbil mé rudé rty. Usmála jsem se.  "Ty už jsi taky hotov, že mě tak sleduješ?" pozvedla jsem jedno obočí.   "Ano pojd, něco ti ukážu" řekl a táhl mě hlouběji do lesa. Zastavili jsme na mýtině, kde se toho už tolik stalo. Zamyslela jsem se.  Jazz se mezitím posadil na nedaleký kmen.  Šla jsem za ním a sedla si vedle něj. Usmál se na mě. Pak mě, ale vyzvedl do náručí a posadil na klín. Položila jsem si hlavu na jeho rameno. Jazz mě políbil na čelo, potom si přitáhl můj obličej ke svému a políbil mě na rty. Jeho polibek bylo něco tak krásného. Byla jsem zase tak neskutečně štastná.  Ani nevím,  jak dlouho jsme se líbali, ale když jsme se od sebe odtáhli, tak už začínal západ slunce.  Bylo to něco nádherného, byli jsme spolu v obětí  a pozorovali západ slunce. "Tak tohle jsi mi chtěl ukázat" zašeptala jsem a políbila ho na tvář.

 

Jasperův pohled: Vyskočili jsme oknem. Rozběhli jsme se upíří rychlostí do lesa. Můj andílek běžel tou nejrychlejší rychlostí, jakou mohl a já se jí přizpůsobil. Rozběhli jsme se každý na jinou stranu, něco dobrého si ulovit. Dneska jsem se tím lovem, nechtěl moc zdržovat. Něco jsem chtěl mému andílkovi ukázat.  Tak jsem rychle ukojil svou žízen a šel najít Alici. Nemusel jsem hledat dlouho. Lovila nedaleko ode mě. Zrovna sála pumě krev. Její pohyby byly tak ladné., že jsem od ní nedokázal odvrátit zrak. Kapička jí stékala po rtu. Usmál jsem se. Po chvíli od ní vstala a pohodila jí na zem. Ani když ukojovala svou žízen , nevypadala u toho jako monstrum. Ona prostě není monstrum.  Ale já ano. Nechtěl bych se vidět, jak vypadám, když na někoho útočím, musí to být strašlivý pohled, pomyslel  jsem si.  Teprve ted si všimla, že jí pozoruju.  Začal jsem se na ní usmívat. Přišla až ke mně.

"Udělala jsi to tak ladně" zašeptal jsem, neodolal a políbil ty její rudé rty. Usmála se.  "Ty už jsi taky hotov, že mě tak pozoruješ?" nadzvedla jedno obočí.  "Ano pojd, něco ti ukážu" řekl jsem a táhl jsem jí hlouběji do lesa. Zastavil jsem na mýtině a trochu se zamračil. Tolik se toho tady stalo. Nechal jsem jí at se tady porozhlédne. Mezitím jsem si sedl na nedaleký kmen. Po chvíli přišla za mnou a sedla si vedle mě. Usmál jsem se na ní, zvedl jí do náruče a posadil si jí na klín. Přece nebude sedět na zemi, co si to jen o mě myslí?  Položila si hlavu na mé rameno a já jí políbil na čelo. Začalo mi to být málo a tak jsem si přitáhl její obličej ke svému a políbil jí na rty. Její rty byly tak...hebké a křehké.  Z jejich emocí jsem cítil, že doslova tetelí štěstím. Ani nevím jak dlouho jsme se líbali, ale když jsme se od sebe odtáhli, tak jsme se dívali na tu krásu před sebou, kterou jsem jí chtěl ukázat. Západ slunce. Svíral jsem jí v náručí a ona se ke mně tiskla.  A přitom jsme pozorovali nádherný západ slunce.  "Tak tohle jsi mi chtěl ukázat" zašeptala a znovu mě políbila. Byl jsem tak neskutečně štastný.