Sobota u Cullenů

6. 02 2011 | 14.33

Sobota u Cullenů

U Cullenů doma, v sobotu, přibližně v deset hodin dopoledne.
Jasper: /sedí na pohovce a znuděně sleduje televizi/ Ježíš marja! Nemohli by alespoň jednou dávat v té televizi něco normálního?
Carlisle: /čte si knížku, ale vzhlédne kvůli nadávajícímu Jazzovi/ Synu! Neber jméno páně nadarmo! /seřve ho a čte dál/
Emmett: /schází schody s pálkou v ruce/ Nechcete si jít někdo zahrát Baseball? Jinak se snad unudím!
Bella: /hystericky/ Ježíšku na křížku, jen to ne! Víte, jak to dopadlo minule!
Carlisle: /výhružně/ Bello! Neslyšela jsi mě, co jsem říkal Jasperovi? Neber jméno páně nadarmo!
Bella: /teď už opravdu hystericky/ Ale, ale –
Edward: /snaží se zklidnit Bells/
Emmett: /válí se smíchy po zemi, nakonec se zklidní/ Tak jdete tedy někdo?
Jasper: /se zájmem vzhlédne/ Myslel jsem, že jsi měl s Rosalií nějakou neodkladnou diskuzi, ne?
Emmett: /pokrčí rameny/ Rose bolí hlava...
Rose: /ze shora, lakujíc si nehty/ A ještě mě hodně dlouho bolet bude!
Emmett: /zmučeně/ Proč já?
Bella: /zadostiučiněně/ To máš z těch svých věčných vtípků a podrazů! Jak tě vůbec napadlo napilovat Rosalii podpatky, když víš, jak je na boty háklivá? /nechápavě kroutí hlavou/
Rose: /ze shora zavrčí, při té vzpomínce/
Emmett: /hrdě/ Někdo z rodiny přece musí být vtipálek!
Rose, Bella: /zavrčí/
Edward: /kouká na Emmetta pohledem: Ty idiote! Teď jsem ji uklidnil! Obrací se na Bellu/ Bells, zlato, to chce hlavně klid!
Bella: /opět hystericky/ Fajn! Příště až Emmett zase navede Nessie, aby se zeptala, co je to sex, vysvětluješ jí to ty! /uraženě odchází do druhého patra a přidává se k Rose, v lakování nehtů a pomlouvání manželů/
Edward: /zmučeně/ Panebože, za co mě trestáš?
Carlisle: /teď už velmi naštvaně/ Synu! Neber –
Edward, Emmett, Jasper: /přeruší ho/ Neber jméno boží nadarmo!
Carlisle: /nasupeně/ Tady si mě už vůbec nikdo neváží! /zvedá se, bere si knihu a mizí v pracovně/
Edward, Emmett, Jasper: /na znamení vítězství si plácnou rukou/
Esme: /která se až do teď snažila stát neviditelnou, vzhlédne od plánů jejich nového domu/ Hoši, hoši! To se dělá, takhle trápit otce?!
Edward, Emmett, Jasper: /poraženecky/ Ne, mami...
Esme: Tak nahoru a odprosit!
Edward, Emmett, Jasper: Ale, mami! Vždyť už nejsme děti!
Esme: /přemýšlí, sebrali jí karty z rukou, v tom dostává nápad/ Dětmi přestáváte být až po 150 letech! Do té doby musíte poslouchat!
Jasper: /radostně/ Ha! Mě je 167 let! /plácne sebou znovu na pohovku a dělá, že sleduje televizi/
Edward, Emmett: /upřou na Jaspera pohled/ Zrádče! /a odcházejí nahoru odprosit Carlislea, za neustálého mumlání: už jen 40 let! /
Esme: /oddychne si, že má z krku mateřské povinnosti/
Jasper: /oddychne si, že Esme nezvedla hranici na 200 let/
Esme: /zasedne opět k práci a snaží se znova dělat neviditelnou/
Nessie: /doběhne do obýváku s krabicí puzzle s 5000 dílků/
Jasper: /sveze se na pohovce níž, aby se skryl, jinak by totiž musel skládat s Nessie/
Nessie: /přehlédne Jaspera, ale Esme ne. Zakřičí/ Babí! Pojď se mnou skládat puzzle!
Esme: /mne si uši/ Babička má teď moc práce, řekni Jacobovi.
Nessie: Dobře, babi. Nevíš, kde je?
Esme: /otráveně/ Ne, to opravdu nevím.
Nessie: Hm... /zakřičí ze všech sil/ Jaků!
Esme: /v duchu si nadává, že jí radši nešla pomoct sama a snaží se, nahodit si sluch/
Jake: /vlítne do obýváku a profrčí kolem pohovky s Jasperem, aniž by si ho všiml/
Jasper: /zacpává si nos a mumlá si něco o smradlavých, chlupatých potvorách/
Jake: /sladce/ Co potřebuješ, sluníčko? /nakloní se k Nessie, aby jí dal pusinku na přivítanou/
Edward: /ze shora/ Opovaž se!
Nessie: Dneska žádný ožužlávání! Jdeme skládat puzzle!
Edward, Bella: /ze shora/ Cos to řekla? /přiřítí se dolů/
Nessie: /uvědomí si chybu, jak jí to kladl na srdce Jacob a začne hloubit špičkou boty do podlahy golfovou jamku/ Ale, nic...
Edward, Bella: Jak, nic? /upřou výhružné pohledy na Jacoba, snažíce ze sebe vydolovat novou schopnost- zabíjet pohledem/
Jake: /snažíce se vymyslet, jak s toho ven/ Ale... ona neví o čem mluví!
Emmett, Rose, Carlisle: /sejdou dolů, nechtějí si nechat ujít hádku/
Nessie: /naštvaně/ Jak, nevím, o čem mluvím? Příště až  v noci přijdeš před můj pokoj, nechám tě tam zmrznout! Anebo ti tu mojí deku dám, když říkáš, že jedině tam ti bude teploučko!
Jake: /snaží se dělat mrtvého brouka/
Edward, Bella: /rozzuřeně/ Jak, že ti je zima!? Vždyť máš kožich!
Jake: /horečně přemýšlí, protože ví, že mu začíná jít o život/ No... já začal pelichat!
Nessie: /nechápavě/ Včera jsi mi ještě tvrdil, jak je tvůj kožich huňatý!
Jake: /nechápe, jak se mohl, otisknou do takové nány a pořád se s toho snaží vybruslit/ Ale, Nessie, to byl Sam, ne já! Na to, že ti je šestnáct si toho moc nepamatuješ!
Edward, Bella: /schopni metat blesky/ Jak šestnáct? Šest a půl!
Jake: Aha, hups... /zdrhá do lesa/
Edward, Bella: /snaží se ho chytit/
Emmett, Jasper: /válí se po zemi v křečích smíchu/
Esme, Carlisle: /zaraženě zírají na své děti/
Nessie: /rozhoduje se, komu má fandit/
Rose: /lituje, že nemá záminku, aby se přidala k Belle a Edwardovi/
 
Ve stejnou dobu, někde v lese, je už odpoledne.
 
Alice: /vrací se domů z lovu/
Jake: /pořád zdrhá před Bellou a Edwardem, když míjí Alici/
Alice: /vědoucně/ Běž ještě tak kilometr rovně a pak směrem na východ!
Jake: /udýchaně/ Díky, Alice! /a zdrhá dál/
Alice: /po třech kilometrech potkává Bellu s Edwardem/
Bella: /zakřičí na Alici/ Zrádkyně!
Alice: /uraženě/ Tam, kam jsem ho poslala, je útes a víte, jak se bojí vody. Běžte za ním a máte ho v kapse!
Edward, Bella: Díky Alice!
Alice: Není zač! /a běží domů/
 
 
Někde ještě víc dál v lese, schyluje se k večeru.
 
Jake: /doběhne na kraj útesu, ale do vody se mu ani za mák nechce, někde v dálce však uslyší jeho dva věrné pronásledovatele. V jednom stromu uvidí velkou díru, tak se tam nasáčkuje a doufá, že dnešek ve zdraví přežije/
Edward, Bella: /dobíhají k útesu, ale Jake nikdy, rozhlíží se/
Bella: /rozčíleně/ Kde je k sakru ten podvraťák!?
Edward: Nevím!
Bella: /zoufá si nad svým manželem/ Vždyť čteš myšlenky! Rozhodně bude blízko! Zkus ho podle nich najít!
Jake: /do prkýnka dubovýho, pomyslí si. No jistě, dub! Budu si myslet, že jsem dub! Jsem dub, jsem dub.../
Edward: /zaměří se na okolí a poslouchá/
Bella: /netrpělivě čeká/ Tak co, máš ho?!
Edward: /zklamaně/ Ne, jen smrk, co si myslí, že je dub! Chudák, haraší mu v koruně!
Bella: Ty, pitomečku, to je on!
Edward: Aha, takže... dámy mají přednost!
Bella: Ani nevíš, jak moc tě miluji!
Jake: /A je po mě, pomyslí si/
 
V domě Cullenů, v deset hodin večer.
 
 
Emmett, Rose: /už zase se po sobě plazí a po chvíli mizí do pokoje/
Esme: /mrkne na Carlislea, popadne ho za ruku a mizí spolu v ložnici/
Jasper: /skládá s Nessie ty puzzle, ale z návalu emocí zbytku rodiny se jí omluví, zasedne na pohovku a jen nešťastně sleduje vzdouvající se bouli, na jeho kalhotách a trne nedočkavostí, kdy se Alice vrátí z lovu/
Nessie: /konečně do složila ty puzzle a jen se šťastně kouká na svoje dílo/
Alice: /vrazí do dveří a pozdraví všechny zde přítomné/
Jasper: /vrhá se k Alici, bere ji do náručí a utíká do pokoje/
Alice: /brání se/ Slíbil jsi mi, že jen co dorazím, pojedeme na nákupy!
Jasper: /natěšeně/ To můžeme jet zítra!
Alice: /pořád se brání/ To už jsi říkal včera!
Jasper: Tak to dneska říkám znova!
Alice: /furt se snaží bránit/ Ne, mě se tu líbí!
Jasper: /pořád natěšeně/ Mě zase nahoře! /a unáší jí konečně do jejich ložnice/
Nessie: /vše sleduje s vykulenýma očima, a pak se začne nahlas smát a válet se přitom po zemi/
Edward, Bella: /vejdou do domu, drží se za ruku a směřují si to také do ložnice/
Jake: /belhá se do dveří a srovnává si ruku, aby mu kosti nesrostli špatně/
Nessie: /vrhne se k Jakovi, pofouká mu to a začne mu vybírat jehličí z vlasů/
Jake: /má co dělat, aby neslintal blahem/
Nessie: /pořádně si ho prohlídne, jak je zřízený/ Si jako čuně Jaku! To chce sprchu!
Jake: /tetelí se blahem/ A umyješ mi záda?
Nessie: Klidně...
Jake, Nessie: /vyráží do sprchy/
Edward: /zaráží se uprostřed bohulibé činnosti a vyráží do sprchy, cestou mumlajíc si, že nevinnost svojí dcery prostě ochrání/