Originální název: Na margem do Rio Piedra eu sentei e chorei

Autor: Paulo Coelho

Počet stran: 172

Rok vydání: 1995

Nakladatelství: Argo

Typ: román

Anotace: U řeky Piedra jsem usedla a plakala je příběhem o lásce, který odhaluje mnohé z tajemství života. Pilar a její přítel prožili společné dětství, na prahu dospělosti se jejich cesty rozešly, aby se znovu setkaly až za jedenáct let. Ona už je dospělá žena, kterou život naučil, že musí být silná a nesmí dát najevo, co cítí. On získal schopnost činit zázraky. Trápí jej však pochybnosti a doufá, že ve víře nalezne řešení. Oba sbližuje touha podstoupit duchovní proměnu, jít za svými sny a hledat nové cesty. Nejdříve však musí překonat sami sebe, strach odevzdat se tomu druhému, pocit viny a předsudky. Společně odjíždějí do hor, kde začíná jejich nelehká cesta pravdy a poznání. U řeky Piedra jsem usedla a plakala je příběh o lásce a moudrosti.

Moje hodnocení: Hezká knížka, která se dobře čte. Opět je to vlastně celé o náboženství, ale zasazené do pěkného příběhu. Veronika nebyla tolik náboženská, ale i přesto se mi tohle líbilo. Kniha je plná krásných myšlenek, opět budu hojně vypisovat :o)

Moje procentuální hodnocení: 85%

Úryvek:

...."Příliš brzy jsi odešel ze Sorie," nenechala jsem se odbýt. "Jsem jen jednou ze vzpomínek, které tě vážou k domovu. Připomněla jsem ti, kde máš kořeny a to ti dodalo odvahu, abys udělal další krok."

Toť vše. O lásce nemůže být ani řeč.

Mlčky mě poslouchal. Pak se někdo začal nahlas dovolávat jeho názoru a já musela rozhovor ukončit.

Aspoň ví, co si myslím, pomyslela jsem si. Taková láska neexistuje, nanejvýš tak v pohádkách.

V životě totiž musí být láska reálná. A i když ji ten druhý hned neopětuje, stačí alespoň zrnko naděje, že jednoho dne si milovanou osobu získáme. Zbytek je pouhá fantazie.

Snad mi četl myšlenky, když z druhé strany stolu pronesl přípitek.

"Na lásku."

I jemu víno stoulo do hlavy. Rozhodla jsem se využít příležitosti.

"Na moudré, kteří chápou, že některé lásky jsou jen dětinskou hrou." řekla jsem.

"Na moudré, kteří za svou moudrost vděčí lásce. Na hloupé, za jejichž hloupost může přesvědčení, že lásku lze pochopit." odpověděl.....