TMK se zaměřuje na:
Procesy veřejného, obzvlášť masového komunikování;
Instituce, které zajišťují informace;
Obsahy, které instituce poskytují (poslechovost, sledovanost, četnost, prodaná inzertní plocha);
Skupiny příjemců (složení recipientů) a jejich chování;
Komunikaci v postmasové epoše;
Historie masové komunikace
epocha znamení a signálu (zvuky, skřeky, pohyby)
epocha mluvení a jazyka
epocha psaní (přechod z obrázkového písma k literám)
epocha tisku:
manuscripty (do 15.st. ručně opisované knihy)
knihtisk – zpřístupnění vzdělání velkému množství lidí
J.Gutenberg – 1445 první tisk, 1453 masové tištění Gutenbergovy Bible
(vůbec první vytištěnou knihou byla Diamantová sútra 800n.l. – nebyla však vytištěna za použití jednotlivých liter. Každá strana byla vyřezaná z jednoho kusu dřeva).
Gutenberg – vypilovaná písmena – štočky ( sazba, metér – rozmetání sazby)
epocha masové komunikace – díky technologickým možnostem vznikla média
od první třetiny 19.st. do dneška (telegraf, film, bezdrátový telegraf, tištěná média, film, rozhlas, TV, internet)
1920 – 1922 – zahájení rozhlasového vysílání v ČSR
1936 – první TV vysílání – BBC
Pravidelné TV vysílání v USA až 1940 ( nebýt okupace mohlo být v ČSR zahájeno vysílání už 1939) , zahájení 1953
Nosiče mediálních obsahů (kazety, desky, apex, CD, DVD)
Komunikace
Comunico – sdělovat
Komunikace je základní životně důležitý proces jak pro existenci tak organizaci každé společnosti;
Každá společná akce jedinců je založená na sdílení významů = komunikaci;
V každé vědní disciplíně je pojem komunikace definován dle potřeby té které vědy ( v sociologii je komunikací interakce);
Sociální jednání se vztahuje k počínání jiných osob a je na něj orientováno;
Interakce a komunikace jsou posuzovány jako sociální jednání;
Interakce – širší, komplexnější
Komunikace – interakce prostřednictvím symbolů,
proces přenosu a výměny mezi systémy (mediální, biologický, fyzikální...)
je obsažená ve všech vědních oborech
Masová komunikace
alespoň 1 jedinec musí usilovat o komunikaci s jiným jedincem
užívání symbolů musí být záměrné
správná recepce sdělení jedním či více příjemci není podmínkou ( příjem záměrně vysílaného symbolu není podmínkou);
neinformativní emise symbolu ( nepřijetí obsahu) – např. vysílání v jiném jazyce;
jakmile je vysílaný symbol záměrný jedná se o komunikaci;
nonverbální komunikace – mimika, gesta, hlasové ale nejazykové aspekty (brumlání);
non.kom. může být druhým plánem verbální komunikace (zvýšení hlasu);
5) komunikační proces je bahaviorální – interpersonální komunikace
Nepřetržitý proud lidského chování, v němž jsou využívána i slova – interpersonální proces;
Komunikační kanály – recipient zachycuje komunikaci pomocí smyslů
Auditivní ( vokální) – mluvená řeč + nonverbální komunikace
Vizuální – výraz tváře, výměna pohledů, celkový vzhled, odstup či vzdálenost mezi komunikátory;
Taktilní – hmatový
Olefaktorní – vnímání pachů, vůní
Termální
Gustatorní – vnímání chutí
Každá forma masové komunikace je limitovaná počtem komunikačních kanálů.
komunikace jako výměna informací (in/formare – dávat podobu, tvar)
informace je jakákoli výpověď nebo sdělení o věcech, stavech nebo dějích, jež umožňuje jejich poznání;
gnoseologie – nauka o poznání
informace představuje odraz objektivní reality;
žurnalistická informace je součástí sociální informace; očekává se od ní aktuálnost a společenská závažnost;
informace můžeme dělit podle různých kritérií (pravdivost, aktuálnost, zábavnost...)
infotainment – zábavná informace (bulvár – infotainmentový charakter)
Médiem v komunikaci je vše, co slouží jako prostředek ke komunikaci, co ji umožňuje a slouží k jejímu uchování v prostoru a čase. Jako prostředek mediální komunikace může být i hudba, výtvarné dílo.
Media: - print
- electronic
Masová komunikace zahrnuje instituce a postupy, jimiž specializované skupiny využívají technické prostředky (tisk, rozhlas, TV, film, internet) pro šíření symbolického obsahu směrem k rozsáhlému, nesourodému a široce rozšířenému publiku.
Symbolický obsah – přenos informací (zpravodajské relace, zábava);
Přenos pouze jedním směrem;
Modely masové komunikace:
Podnět –reakce
Obsahy distribuované m.médii.....působení......identická reakce individuálních recipientů
(záměr komunikátora)
Např. zpráva o něčí smrti: a)civilní zpracování
b) hra na emoce
S - O - R – (stimul – organismus – reakce)
Obsahy distribuované m.médii..... organismus...individuálně se lišící reakce recipientů
Např. vyhlášení výsledků voleb = různé reakce recipientů
Masová média mají organizační a technický charakter umožňující masovou komunikaci.
Některé rozhlasové vlny slouží pro záchranáře, policii...
Masová média lze využívat i pro osobní sdělení: inzerce (konání valných hromad), kulturní aj. oznamy;
Mass media institution – Instituce masových médií - MMI
Soubor mediálních organizací řídících se vlastními formálními i neformálními pravidly a také právními a politickými požadavky ze strany společnosti.
Pravidla: 1) licenční podmínky
2)Etický kodex média (TV, BBC, časopis Týden)
3)Oblékání zpravodajů
Právní požadavky kladené společností na média jsou stanoveny v zákonech:
Zákaz: propagace fašismu, komunismu, pornografie, sex v TV až po 22.h.
Politické požadavky – odrážejí očekávání společnosti jako celku i jednotlivých společenských organizací (soudů, církve...);
Mediální instituce se postupně rozvíjejí kolem svých klíčových funkcí, nikdy nezačaly podnikat v jiném oboru.
Základní dělení MMI
Celoplošná média : tisk, rozhlas, TV
Regionální média: -"-
Rysy institucí masových médií
jsou umístěna ve veřejné sféře – jsou otevřeny všem příjemcům a zadavatelům (každý si může koupit noviny, zažádat o licenci);
zabývají se veřejnými záležitostmi za veřejným účelem – obzvlášť těmi, které mohou formovat veřejné mínění;
odpovídají za svou činnost široké veřejnosti prostřednictvím zákonů, nařízení a tlaků ze strany úřadů a veřejnosti;
u masových médií v dem. společnostech je vysoký stupeň svobody;
nemají moc výkonnou;
těsná vazba mezi médii, volným časem a odpoutáním se od reality;
Žurnalistika
= odpověď na otázku, co je nového.
-žurnalista byl dříve chápán jako objektivní pozorovatel reality;
- žurnalista dnes vstupuje do společenských procesů ( přímou součástí jeho práce je aktuální dění – války);
Investigativní žurnalistika – zveřejnění problému, který novinář sleduje až do jeho vyřešení ( S.Mottl; kauzy skládky, H systém);
OIE – mezinárodní novinářská organizace ( zvyšuje se počet novinářů, kteří zahynou);
Sdělení v médiích jsou interpretace :
kdo je důležitý, co je podstatné
autoři seriálů interpretují divákovi, jak se zachovat v určitých situacích
reklamy – interpretace světa prostřednictvím nabízených výrobků
Moc a vliv médií
Moc médií spočívá v tom, že se podílejí na socializaci jedince a utvářejí podobu jedince a mají vliv na vztahy jedinců mezi sebou.
Století tuto roli plnila církev.
Nebezpečí: média se dají ovládnout (Berlusconi). V mnoha zemích existují blokační zákony, aby k ovládnutí nedošlo.
Ekonomická moc médií : zaměstnávají tisíce lidí;
30 vteřinová reklama v hl. vysílacích časech na Nově = 500 tisíc Kč
Deníky Bohemia –2,75 mil. Lidí denně
Blesk – 1,5 mil. čtenářů/den (500 T náklad, 20% remitenda, 1,5 mil. čtenářů denně)
TV stanice v hl.vys.časech - 3,5 mil. Denně
TV stanice v ČR – 650 vysílacích hodin/týden
30 000/rok
Média jsou :
zdrojem moci
prostředím, kde se odehrává množství událostí z veřejného života na národní i mezinárodní úrovni;
primárním klíčem k získání postavení, slávě, k účinnému vystupování na veřejnosti;
zdrojem uspořádaných a veřejně sdílených soustav, které empiricky i hodnotově vymezují, co je normální; odchylky jsou poměřovány tím, co je považováno za veřejně akceptovanou podobu normality;
Souběžnost zbavená prostoru – současný jev: sledování životů lidí na opačném konci světa díky médiím.
Média zaplňují neobsazené prostory ( TV a rádia v počítačích);
Masově mediální instituce
jejich hlavní činností je produkce a distribuce symbolických obsahů;
média operují ve veřejné sféře a podle toho jsou regulována – míra této regulace se neustále řeší;
propojení mediálních institucí a recipienta je dobrovolné;
organizace médií je svou formou jednak profesionální i byrokratické;
média jsou svobodná a nejsou nadána žádnou mocí;
Současný stav žurnalistických a uměleckých žánrů
Žurnalistické žánry jsou podmnožinou žánrů literárních:
řada terminologických žánrů: stať, článek, úvodník, reportáž...
řada neterminologických žánrů: otvírák, jedňák (podle způsobu zalomení do 1 sloupce – tím je dána rychlost, délka a spád textu),...;
Zpravodajství je jedna ze základních novinářských činností a produkt této činnosti. Vyhledává, shromažďuje, třídí, vybírá, interpretuje a předává prostřednictvím médií recipientům.
Publicistika je žurnalistická činnost i její výsledek.
Činnost spojená se stanoviskem, objasňuje události, situace nebo myšlenky slovem, zvukem nebo obrazem v tisku, rozhlasu či TV.
Navíc od zpravodajství obsahuje názor, hodnocení, subjektivní přístup.
Zahrnuje analytický i syntetický přístup ke skutečnosti.
Má snahu přesvědčit a získat recipienta.
Využívá různé druhy analýz:
klasifikační
kauzální
komparativní
Publicistika směřuje k zobecnění a tyto cesty popisuje. Obsahuje jazykové a kompoziční postupy ( argot, hovorovou češtinu tam, kde to má funkci);
Publicistický žánr: novinový článek, sloupek, recenze,...
!!! nesmí se zaměňovat zpravodajství za publicistiku!
Většina médií je mix zpravodajství a publicistiky.
Novinové žánry se od svého počátku formují a proměňují.
Dnešní použití fotografií v tisk. médiích je mnohem dostupnější a rychlejší, proto je používáno mnohem víc fotek.
Zpráva
Žurnalisticky opracovaná informace o něčem, co se stalo nebo nestalo, co se stane nebo nestane, nebo o změně nějakého stavu.
Fakta, myšlenky pouze zaznamenává, sumarizuje. Zpráva pro média má být aktuální a společensky závažná.
Zpráva je odpovědí na základní otázky: KDO, CO, KDY, KDE
doplňující otázky: JAK a PROČ
angl.tisk – 5xW (kdo, co, kdy, kde, proč)
něm.tisk – 6xW
Zpráva by měla zachovat: věcnost, přesnost, úplnost, spolehlivost, včasnost, neutrálnost.
dodržovat: jednotu času, místa a děje.
Vznik zprávy:
chronologický (postupné líčení)
logický (vzhledem k tomu, že)
akcentující (dnes odpoledne..., příčiny...)
Schéma zprávy:
Zpráva se znázorňuje jako obrácená dvoustupňová pyramida.
Horní polovinu tvoří čelo (tj.jádro zpravodajské výpovědi) – úvodní odstavec, který přináší odpovědi na základní otázky KDO, CO, KDY, KDE
Dolní polovinu tvoří trup – odpovídající na otázky JAK a PROČ
Agenturní zprávy jsou vystavěné dle schématu, proto se mohou bez problémů krátit odspoda;
Backround – používá se u dlouhodobějších kauz (Čunek, Drobil, ABL), poskytuje souhrn nejdůležitějšího k pochopení nových informací;
Denička – základní informace o aktuální události;
Noticka – druh drobné denní až jednověté zprávy, které se nepřipisuje velký význam;
Lokálka – denička s prostorovým omezením;
Flash – první stručná několikaslovní informace k mimořádné události (vypuknutí války, přírodní katastrofa...);
Jedňák – odpovídá na otázku JAK a PROČ;
Skládačka – několik informací k jednomu tématu (lyžařské podmínky v horských střediscích);
Domicil – místo, kde došlo k popisované události, oblast zpracování nebo odesílání zprávy);
Titulky – za I. republiky byli v novinách titulkáři;
Funkce TIT: informativní, orientační, grafická, estetická;
Druhy TIT – složené = nadtitulek ( zobecňuje – syntéza) + podtitulek ( rozvádí -analýza)
jednoduché