Namaluj slovy nebe z hvězd,

písmeny pobídni květy kvést.

Písmeny vykresli celý svět

tu hlučnost měst,

větami obtáhni kontury obzoru - 

nebo ptačí zpěv,

když básní o jaru.

 

Popiš každý odstín zeleného stébla,

kde je víc do žluta a kde skoro prosvítá,

jak se změní z rána, 

jak z něj rosa stéká

jestli je matná, nebo třpytivá,

jestli je chladná.

 

Namíchej slabikami příchuť vůně.

Je lehká a čistá,

má v sobě kapky z lístků sedmikrásek,

těch co rostou u lesní tůně,

a taky paprsky slunce, když svítá.

Ta vůně má tichý dětsyký hlásek

a hraje v trávě bosa kolo kolo mlýnské.

 

Tahem věty dej směr větru,

nechtˇzanese slabiky 

do notových papírů ptáků,

ať zatahá za vlákna pletených svetrů

a probudí ospalé slavíky!

 

Opiš šeď bílých mraků,

když se déšť snáší k zemi.

Jsou jako vlásky z beránků,

které hlídá vlčí pastýřka.

Když se jehňátko neprobečí do zítřka,

z červánků smutno je mi.

 

Skákají znáčky

z řádku na řádek.

Ať chceš či ne - není v nich pořádek.

Jak malé rybky v říčce se třpytí,

básnící se předhání, kdo je dřív chytí.

-

Z barevných odlesků míchají písmena,

aby pak zářila,jak drahý kov.

A až se povede profesní výměna,

budou nám malovat pomocí slov.