Night of Love 3
- poslední boj
/Dobrej večer všem.. :) Vím, že jsem řikala, že se tu už nejspíš o víkendu neobjevím s žádnou kapitolkou, ale prolog k nové povídce mi prostě nedal a stále jsem ho měla v hlavě. Věřte nebo ne, ale neusnula bych, kdybych vám ho sem nedala. Není nijak extra dlouhý, protože to prolog ani nemá být. Vlastně je to něco jako ochutnávka před první kapitolou. Takže doufám, že z toho bude mít alespoň pár lidiček radost. Přeju krásný počteníčko a krásnej zbytek večera... :) /
Prolog
Výdech a nádech. Výdech a nádech. To bylo asi jediné, co jsem vnímala. Všude samé stromy, tma a nic. Utíkala jsem jak nejrychleji jsem mohla. Nádech a výdech. Tohle byla moje priorita. Věc, kterou každý z nás dělal běžně, aniž by si to uvědomoval, ale teď... Je to všechno, čím jsem si naprosto jistá.
Nevím, jak dlouho utíkám. Vím jen, že se nesmím zastavit. Prostě nesmím, vím, že když se zastavím, tak mě dostanou. Už teď si mě tu nahánějí jako živou zvěř. Jsou všude. Slyším je. Slyším jejich skřeky, jejich kroky a cítím jejich pach. Pach predátora.
Tentokrát si nejsme rovnoceni. Oni jsou predátoři a já lovná zvěř. Utíkám. Cítím a slyším, jak mi pod nohami praskají suché větve a mám co dělat, abych se ubránila větvím, které se mi každou vteřinou nebezbečně míhají kolem obličeje.
Už jsou za mnou. Nesmím se otočit. Kdybych si dovolila udělat takovou chybu a otočila se, byl by to můj konec. Slyším, jak se přibližují. Jsou stále blíž a blíž. Jsou všude kolem. Snaží se mě dostat. Vědí, že mi nahánějí hrůzu. Vědí, že to mají vyhrané.
Utíkám, co nejrychleji můžu. Jediné co vidím, je tma. Blížící se temnota. Temnota, která se kolem mě uzavírá za pomoci tmavého lesa. Nádech a výdech. Opakuji si v mysli a stále se snažím přidat na tempu. Nohy mě bolí, pálí mě v krku, ale nesmím se zastavit. Je to směšné, jsem přeci upír, ale v tuhle chvíli si připadám jako zbytečná věc. Věc, kterou nikdo nepotřebuje. Jsem nic.
Jen malé ohlednutí a BUM. Jsem na zemi. Chvilka nepozornosti a jedno malé zakopnutí. Nevyrovnala jsem to a jednoduše spadla. Moje smysly jsou mimo. Nemůžu se soustředit. Mají mě. To je konec. Slyším je, jak se mrazivě pochechtávají a stále se přibližují. Už nemůžu nic dělat. Je konec. Těkám pohledem po okolí a vidím, jak ke mě natahují svoje hnusné pařáty.
"Máme jí...scscss" syčí na mě a stále se přibližují. Předemnou se vynoří ten nejvějtí. Zabodne do mě svůj hadí pohled a přiblíží se tak, že mu mohu nahlédnout do obličeje. Přes tvář se mu nese hnusná dlouhá jizva, která mu přechází i přes oko. Vypadá ještě hrozivěji. Zavrčí a odhalí špičaté zuby.
Chytne mě pod krkem a jedným lehkým pohybem mi sebere všechen kyslík, který jakožto upír ani tolik nepotřebuji, ale i tak se začínám dusit. Ani nevím jak, ale najednou se mu v druhé ruce objeví dýka. Zatraceně dlouhá ostrá dýka. Přibližuje se blíž a blíž... Rozpřáhne se a .........
"píp....píp...píp" zazní protivný zvuk budíku a já vyletím do sedu. Pot ze mě teče proudem a jediné, co vnímám, je můj rychlý dech. Nádech a výdech. Nejdůležitější věc mého života.
Po chvíli, kdy se uklidním, zaklapnu budík a vyhrabu se z postele. Rozhlédnu se po svém novém a zároveň prázdném pokoji. Je to už týden, co jsme celá naše parta nastoupila sem. Na nový internát. Všechno je tu jiné a s tím jiným se vytasil i můj momentálně samostatný pokoj a nově příchozí noční můry.
Jenže tahle je nová. Do teď to bylo jen jako sen, ale teď to bylo jako skutečnost. Stále popadám dech, ale už se zvedám z postele a obouvám si pantofle. Prohrábnu si rukou vlasy a zadívám se na svůj odraz do blízkého zrcadla. Tolik se toho změnilo. Všichni jsme se změnili. Projede mi hlavou a po chvilce svůj pohled obracím jinam.
Seberu potřebné věci a zamířím rovnou do koupelny, kterou mám díky bohu spojenou s pokojem. Nejepší lék na noční můru je studená sprcha. Sprcha, která mě plně uvede do reality.
/Tákže, pokud jste to dočetli až sem, doufám, že jste všichni na začátek alespoň trochu spokojeni. Byl to jen pouhý prolog, ale vážně mi dalo hodně práce zpracovat ho tak, aby vyhovoval. Chtělo to trošku toho vzrůša na začátek před tím, než se to pořádně rozjede. Takže teď už se s vámi, ale loučím a přeju pěknou noc a hlavně takovou, ve které se neobjevují noční můry... :) Prostě krásný snění všem... :) /
Určitě mě potěší, když řeknete hned na začátek svůj názor. Jestli jste nebo nejste spokojení... :)
Vaše misqwa... :)