4. 02 2014 | 12.30
Pod jednou střechou
Kapitola 1: Velká "rodinná" porada
Celý svět se totálně zbláznil. Anebo... že bych se zbláznila já?
"Ty?" vykřikla jsem současně s Blackem a naprosto ztuhla. Ne, tohle nemůže být pravda. Prosím, ať to není pravda...
Stála jsem na místě bez sebemenšího pohnutí a vyměňovala si s Blackem nenávistný pohledy. V hlavě mi stále dokola běhala jedna jediná myšlenka: Jak je tohle sakra možný? To je jako můj spolubydlící?
"Vy dva se znáte?" ozval se Jamie.
"Jo!" štěkli jsme oba dva naráz.
"Ty vole, to mi jako chcete říct, že jste... To jste jako... spolu spali?" dostal ze sebe přiškrceným hlasem Nate a v tu ránu se v místnosti udělalo příšerný dusno.
"Bože, ne!" znovu skvělá souhra mě a Blacka. Rychle jsem se nadechla a chopila se slova dřív, než se toho mohl ujmout on. "Představa, že bych měla něco s ním, je dost... sakra, to ani nejde vyjádřit slovy, jak moc je to nechutná představa," objasnila jsem všechno na pravou míru.
"No dovol? Ty taky nejsi zrovna nijak zvlášť přitažlivá," vyhrkl hned na svou obranu Black a tvářil se při tom tak povýšeně, až se mi zhoupl žaludek. Do háje, to je ale parchant.
"Tak odkud se teda znáte?" ozval se znovu Jamie.
"Ze školy. Tahle... blbka na mě minulý týden vylila vařící kafe a sotva zabučela omluvu," poznamenal naštvaným tónem Black a vyslal ke mně jeden fakt prvotřídní zhnusený výraz.
"Tu blbku bych si vyprosila. Jo a to kafe bylo studený, takže si to tu nepřikresluj. Navíc byls to ty, kdo zabíral půlku chodby a máchal rukama jak pelikán, takže vinu neházej na mě, prosím," zavrčela jsem a pohled mu oplácela s naprosto stejně velkou nechutí.
Black chtěl zřejmě okomentovat můj proslov, ale slovo mu sebral jeho nej kámoš, Oliver Steer. "Ty kráso, tak to je ta, co tě polila a pak parádně setřela. Kruci, zrovna když jsem tam nebyl. Vsadil bych se, že tvůj výraz musel stát za to," prohodil rozesmátě na Blacka. Ten ho jen zpražil naštvaným pohledem.
Vůči Oliverovi jsem žádný problémy neměla, ale holt si vybíral špatný kámoše. Vlastně, kdybych to tak brala, tak jsem vlastně nikdy neměla problémy ani s jedním z nich. Teda až do minulýho týdne, kdy jsem proslulého borce, baliče, casanovu školy a už ani nevím, jak mu všichni říkají, polila kafem. V ten den se na mě rozkřičel s tím, jestli jsem blbá a podobně. Měla jsem dost blbej den, takže mi ani moc nechybělo, abych vybouchla a začala mu od plic říkat, co si o něm myslím.
"Věř mi, o nic zajímavýho jsi nepřišel," zasyčel nakonec Black a nervózně si přešlápl.
"To říkáš ty," houkla jsem na něj já. Možná, že bych se v tom neměla šťourat, ale on byl ten typ člověka, co mi nehorázně pil krev. A to jsem s ním nemusela mít ani bližší vztah. Při pomyšlení na to, že má pokoj hned vedle mě jsem měla chuť vyběhnout nahoru, rychle si zabalit a odjet za svým bratříčkem a jeho přítelkyní do Francie.
"Nechtěla bys zavřít tu tvojí chlebárnu? Nikdo tu na tvoje poznámky není zvědavej," zaútočil Black bez mrknutí oka.
"Máš pravdu, to bych opravdu nechtěla," poznamenala jsem s úšklebkem jako malý děcko. Oliver se spolu s Natem rozesmáli.
"Tak jo děcka, klid. Všichni se zhluboka nadechněte a někam se posaďte. Koukám, že toho budeme muset dořešit víc," převzal si slovo nakonec Jam.
"Já tu nemusím dýchat jak nějaká rodící baba, já jsem naprosto v pohodě," vrátil mu Black, ale přesunul se k pohovce.
"Vážně, že jsme si nevšimli," utrousila jsem poznámku ve chvíli, kdy si sednul, a sama jsem zamířila na opačnou stranu místnosti k jednomu z volných křesel.
"Hou, hou, hou. Izzy, klídek," napomenul mě Jam klidným hlasem, ale všimla jsem si, že mu v očích běhalo vzrušení. Zřejmě nečekal takový obrat situace. Jo, to asi nikdo.
Jen jsem nad tím převrátila oči a sedla si. To samé udělal i Oliver, akorát se usídlil na vedlejším křesle. "Tak fajn, co konkrétně se bude probírat?" zeptal se a při tom se na mě zakřenil, jako kdybychom byli dlouholetí přátelé.
"No, na programu mám dost věcí, ale budu se to snažit zkrátit. Začnu asi rozdělením služby. Do teď jsme tu byli jen čtyři, takže se vždycky chodilo nakupovat po dvou, vařili jsme na střídačku, používali koupelnu víceméně, jak se nám zachtělo a podobně. To ale jaksi nepůjde, když tu máme holku, takže jsem sestavil něco jako plán domácnosti," začal Jam se svým proslovem a já se snažila nerozesmát. Kruci, ten to ale bere vážně.
"Super, tak to je fakt skvělý," prohodil znechuceně Black a opřel si nohy o konferenční stolek.
"No, zase se toho moc nemění. Seznam služeb jsem už pověsil na ledničku, takže se na to pak můžete podívat. Jde mi tu spíš o konkrétnější věci. Třeba ta koupelna. Je tu jedna koupelna na pět lidí. Myslel jsem si, že bychom si mohli dát nějaký strop, abychom to všechno stíhali. Co třeba ráno nejdýl 15 minut a večer 25?" zeptal se s nadějí a sledoval naše výrazy.
"To si to mám jako stopovat?" ozval se znovu Black. "Nechápu, proč to nemůže být jako do teď."
"Asi proto, že tady Izabela zřejmě nestojí o to, vidět tvůj holej zadek hnedka po ránu," ozval se Oliver se smíchem. Nebyl jedinej. Vlastně jsme se tlemili všichni až na Blacka.
"Jo, s tímhle souhlasím," dostala jsem ze sebe se smíchem.
"Já taky," přitakal Nate.
"Fajn, tím pádem je to vyřešený. Další věc se týká našich sousedů. Chtěl jsem jenom říct, že s nimi nemáme zrovna přátelský vztahy. Zprava bydlí trojice kluků přibližně v našem věku. Zřejmě jim nevyhovuje, že bydlíme vedle nich, takže dělaj všechno, aby nás nějakým způsobem vytočili. Tím chci říct, ať neposloucháš nic, co říkají. Nejlepší by bylo je ignorovat, a pokud budou mít nějaký oplzlý kecy, okamžitě mi to řekneš a já si to s nima dojdu vyřídit osobně," promluvil, Jam tentokrát pouze ke mně s naprosto vážným výrazem.
"Oukej, ale pochybuju, že bych si s nima nedokázala poradit," nadhodila jsem s úsměvem.
"Izzy, žádný odmlouvání," stál si na svém Jam.
"Héj, tos pochytil od bráchy?" zavrčela jsem naštvaně. Přímo nesnáším, když se mě někdo snaží poučovat.
"Tak trochu," souhlasil.
"Fajn, tak už to znovu nezkoušej," vrátila jsem mu kysele a víc se opřela do křesla.
"Ach jo, s tebou je to marný," poznamenal a po chvilce ticha pokračoval, "Dobře, tak to by taky bylo. No a jako poslední bych vás chtěl poprosit, kluci, jestli byste se mohli držet trošku na uzdě," dokončil to Jam a při poslední prosbě hleděl na Blacka.
"A to znamená co?" vyhrkl hned.
"Já nevím, možná, že bys mohl omezit dámské návštěvy na jednou týdně?" zkusil štěstí Jam.
"Cože?" obořil se na něj Black. "Tak s tím teda nepočítej. Svolil jsem s koupelnou a tím ostatním, ale tohle měnit nehodlám."
"No dobře... zkusit jsem to musel," klidnil ho Jam a při tom se podíval na mě.
"Mě je šumák, co tenhle casanova dělá ve volným čase. Stačí mi, když se mi bude vyhýbat obloukem a když bude dělat, že neexistuju," prohodila jsem jakoby nic.
"To nebude problém," zavrčel na mě Black a vyslal ke mně naštvaný pohled. Zřejmě se mu nelíbilo oslovení, které jsem před chvílí použila. Já si ale náhodou myslím, že casanova je dost výstižný, no ne?
"Fajn," odsekla jsem.
"Fajn," vrátil mi.
"Oukej dořešeno. Tímto oficiálně rozpouštím poradu. Pokud by byly nějaký problémy, probereme to příští neděli," vložil se do naší přestřelky Jam a tím jí jednoduše přerušil.
Mrkla jsem se na hodinky. Bylo půl osmé. Pravý čas zabrat si koupelnu. Zvedla jsem se a všimla si, že si Nate a Black zapnuli televizi. Oliver se mezitím zvednul a Jam mě provrtával zkoumavým pohledem.
"Zabírám si koupelnu," oznámila jsem mu a otočila se k odchodu. Zamířila jsem ke schodišti.
"Počkéj," zakřičel na mě Oliver a rychle mě dohnal.
"Nějaký problém?" zeptala jsem se nechápavě a pomalu začala vycházet schody. Steer se ke mně přidal.
"Ne-e vůbec, jen jsem si říkal, že to tu bude ještě zajímavý, takže chci navázat dobrý kontakty," objasnil svojí myšlenku a přitom se vesele usmíval.
"A tím myslíš co?" nechápala jsem.
"No, tím myslím tebe a Dannyho. Věř mi, když říkám, že jsi snad jediná holka, co mu dává takhle zabrat," poznamenal s fakt velkým zaujetím.
"Nedělám to úmyslně, prostě ho nesnáším. To je takovej ten pocit, když někoho vidíš a nejradši bys mu omlátil pánvičku o palici, jenže pak se nad tou pánvičkou slituješ a radši použiješ slova," uvedla jsem na pravou míru všechno, co bylo třeba.
Oliver se začal chechtat, až jsem si pomyslela, jestli mu něco není. Já se mu tu snažím sdělovat totálně vážnou věc a on se tomu nepochopitelně tlemí.
"Ty jo, už teď tě zbožňuju. Jo jasně, Danny je nej kámoš, ale někdy jsou chvíle, kdy potřebuje trochu schladit, a myslím, že ty mu ty chvíle dopřeješ často," zaradoval se, když už jsme vyšli až do patra.
"Hm, myslela jsem si, že spíš budeš držet s ním," poznamenala jsem po chvilce přemýšlení.
"To taky jo, ale kdo říká, že nemůžu držet zároveň i s tebou?" zeptal se a se stejně velkým úsměvem, který nasadil už před dost dlouhou dobou, se vydal ke svému pokoji.
"Taky fakt," špitla jsem si pro sebe tak, aby to neslyšel. Najednou jsem se zarazila a zavolala za ním: "Nevíš náhodou, kde bych tu našla koupelnu?"
"Dole. Vedle kuchyně má pokoj Jam a Nate, a hned vedle nich jsou dveře do koupelny," odpověděl bez přemýšlení a s ďábelským mrknutím vplul do svého pokoje.
"Díky," zavolala jsem za ním dost hlasitě, aby to slyšel a pak vešla k sobě do pokoje. Ze skříně jsem vylovila ručník, kosmetiku a pyžamo. Když jsem to všechno jakžtakž pobrala, zamířila jsem zpátky dolů.
Nate a Black seděli pořád u televize. Prošla jsem kolem nich a zamířila podél stěny ke dveřím, za kterými by měla být koupelna. Cestou jsem míjela kuchyň. Bylo tam rozsvíceno a Jamie něco lovil v ledničce. Jenom jsem se usmála a pokračovala dál.
Otevřela jsem své cílové dveře, rozsvítila světlo a naskytl se mi pohled na fakt velkou koupelnu. Nečekala bych, že bude až tak velká. Byla tam vana, sprcha, dvě umyvadla, velké zrcadlo a spousta jiných sarapatiček.
Vešla jsem dovnitř, ale těsně před tím, než jsem zabouchla dveře, mě zarazil Black. "Máš 25 minut, právě od... teď," zahulákal, tak nahlas, že by ho slyšel i hluchej, věnoval mi jeden hnusnej pohled a pak stočil svou pozornost zpět k televizi. S odfrknutím jsem za sebou zavřela dveře a pro jistotu otočila i zámkem.
"Debil jeden," ulevila jsem si. Naštvaně jsem si prohrábla vlasy a zamířila pustit sprchu. Chtěla jsem, aby se ohřála dřív, než tam vlezu. Rychle jsem vytáhla kartáček a začala si čistit zuby.
To mi zabralo celkově asi čtyři minuty, když v tom se ozvalo hlasitý zaklepání. "Dvacet minut," zahulákal Black a i přes dveře jsem dokázala poznat, že si to užívá.
"Kdyby tě to nenapadlo, taky umím počítat, tak si ty svý kecy odpusť a vypadni!" vrátila jsem mu stejně hlasitě.
"Nebyl jsem si jistej, jestli to fakt umíš!" vrátil mi ihned s obratem.
"Teď už to víš, tak vycouvej!"
------------------
Za dvacet minut jsem už byla kompletně umytá, převlečená do svých spacích šortek a trička s nápisem "FUCK YOU BABY" a v pohodě jsem si to vypochodovala ven z koupelny.
"Vidíš, mám to přesně, takže si odpusť pitomý připomínky," uzemnila jsem Blacka dřív, než mohl cokoliv poznamenat.
Významně se na mě podíval. Sjel mě pohledem od hlavy až k patě a zastavil se na nápisu mého trička. Nad tím jen pozvedl obočí. Zvedl se z pohovky a zamířil k volné koupelně. "Stopoval jsem to a máš přesně třicet vteřin zpoždění," oznámil mi s arogantním úšklebkem a v klidu vešel do koupelny. V momentu, kdy zavíral dveře, moje ruka vystřelila od hrudě a sdělila mu pomocí prostředníčku fakt, kde ho mám. Zřejmě si toho nevšiml, protože zavřel dveře a nic významnýho nepoznamenal.
Nate spolu s Jamem, který se zřejmě přidal ke sledování televize, se rozesmáli.
"No co, jestli to s ním mám přežít, chce to slušnou dávku energie," pokrčila jsem nad tím rameny.
"Jo, je mi to jasný," přitakal Jam a stále se culil.
"No jo, však ještě uvidíte," pronesla jsem rozhodnutým hlasem a pokračovala, "Každopádně teď jdu do postele. Dnešek byl na mě až moc. Ještě jsem se ale chtěla zeptat, jestli nemá někdo z vás ponětí, v kolik mi jede zítra bus, abych stihla školu?" zeptala jsem se s nadějí.
"Mám takový dojem, že ve čtvrt na 8," ozval se Nate po chvilce přemýšlení.
"Super, děkuju. Takže, dobrou, asi se uvidíme zítra," rozloučila jsem se a vydala se spolu s oblečením a kosmetickou taštičkou nahoru.
"Brou, brou," stihla jsem ještě zachytit Natův a Jamiho pozdrav. Jen jsem jim na to kývla a namířila si to do pokoje. Měla jsem dost velký podezření, že neusnu. A to hlavně potom, když vím, kdo má pokoj hned vedle mě. Do háje, že se tohle muselo stát zrovna mně!
Zdravím.... :D Včera jsem měla naprosto úžasnej den, tak jsem si řekla, že vám přednastavím přidání dalšího dílu mé nové povídky. Doufám, že se vám díl líbil, odreagovali jste se od stresu a hlavně se pobavili. Jelikož jsem včera přijela pozdě, nestačila jsem vám sem něco napsat, ale věřte, že brzy sem určitě zase něco přibyde. :))
Vaše misqwa W.