Včera jsem byla u kamarádky v Šumperku. Hned u autobusového nádraží je stánek, kde se prodává zelenina. Měli tam nádherné květáky. Velké bílé květy lemované zeleným listím. Nádhera.

Doma maminka květák taky pěstovala, většinou vyrostl jen malý a hodil se, jak říkavala " jen do polévky". Ale byl její oblíbenou zeleninou, tak ho kupovala u nás v zahradnictví U Ziky.

Nejoblíbenější maminčin způsob přípravy květáku je jednoduchý......Květák uvařit v osolené vodě pak nechat okapat a přelít omáčkou / jogurtovou, bešamelem, houbovou, rajčatovou s bazalkou............../. Nám dětem to tenkrát moc nechutnalo a loudili jsme smažený květák a nové brambory s cibulkou a okurkovým salátem se smetanou/ pro tatínka, který okurky nerad, byl jablkový kompot, který moc rád/. To byl báječný oběd.

Jenže usmažit takové množství květáku, bylo nás 5 dětí, to dalo zabrat. Takže maminka často volila snažší přípravu květákový mozeček, květákové placičky / to byla druhá nejlepší varianta/.

Jinak květák býval často v polévkách, dušený společně s ostatní zeleninou a pak ještě zvláštní druh leča rajčata, květák, paprika a vejce.

Květáková polévka - jemná bílá se smetanou a krásnými kousky květáku a žlutými očky másla s jemnou vůni muškátového květu...............ommmmmmm.....to je dobrota.

Česká klasika u bílých polévek znamená zahuštění jíškou nebo "zaklechtklou"tzn. vždy mouku. Myslím, že mouka potlačuje jemnou chuť a aroma zeleniny. Mám proto raději úpravu bez mouky. Když je potřeba zahustit tak použiji škrob nebo jinou obilninu.

Musím ještě napsat o báječné květákové polévcem, kterou jsem ochutnala v restauraci U tří jabloní. Byla nezvyklá a velmi dobrá.

Květáková polévka s chilli a kešu oříšky.

Základem polévky je zeleninový vývar a rýže, květák, jemně chilli a vařené kešu oříšky. Delikátní a pikantní . Kešu v této polévce chutnaly jako kousky jemného masa.

Vřele doporučuji / v horku chilli člověka nakopne a v zimě zahřeje/