Jak už to u mých srdcových autorek bývá , také na francouzskou spisovatelku Agnès Martin-Lugand jsem narazila náhodou. V jedné z knih jsem viděla odkaz na četbu Šťastní lidé čtou a pijou kávu. Můj první dojem po přečtení názvu byl: kniha s optimistickým názvem, která by mohla vystihovat můj postoj k životu, jelikož ráda čtu a káva v mém dni také nesmí chybět. Titul knihy mým úhlem pohledu odkazoval k zajímavé četbě. Její podtitul zní: Příběh o tom, jak vyléčit zlomené srdce. To by mohlo být zajímavé počtení! V tomto úsudku jsem se nemýlila, knihu jsem přečetla během čtyř dnů, akorát příběh vyprávěl zcela o něčem jiném, než jsem očekávala... Šťastní lidé čtou a pijou kávu je název literární kavárny, kterou vlastní hlavní hrdinka Diane. Její štěstí však doslova a do písmene končí na druhé straně knihy, jelikož se musí smířit se smrtí svého manžela Colina a své šestileté dcery Clary. Jak moc Diane pohltí smutek? Jaká troska se z ní stane? Proč se rozhodne odjet ze svého domova v Paříži do Irska, které si tolik přál navštívit Colin? V Irsku se seznámí s Edwardem, záhadným, nepředvídatelným a samotářským mužem. Jak moc Edward vstoupí Diane do života? Pokud budete naštvaní, že kniha skončila tak, jak skončila, nezoufejte a sáhněte po pokračování Šťastní lidé mají snadný život. Ač i v tomto příběhu se vyskytuje smrt (avšak zemře osoba, která se dožila vysokého věku, nejedná se o smrt tak bolestnou jako v Šťastní lidé čtou a pijou kávu), budete moci dále sledovat rozvíjející se vztah mezi Diane a Edwardem. A o jednoduchý vývoj se jednat nebude, jelikož se objevil Edwardův nemanželský syn Declan. Ten je ve věku jako zemřelá Clara a Diane, která nesnese společnost žádných dětí, se má od života co učit a musí zdolávat další překážky, které jí život připravil. S koncem této knihy byste měli být spokojeni .

Agnès Martin-Lugand původně pracovala jako klinická psycholožka. Svůj první román Šťastní lidé čtou a pijou kávu publikovala v roce 2014 na internetu a mezi literárními blogery zaznamenal okamžitý úspěch. Od března, kdy jsem tuto spisovatelku objevila, hltám její knihy, které se velmi dobře čtou a které mám přečteny během čtyř až pěti dnů, takovým způsobem, že jsem za tak krátkou dobu přečetla již čtyři její romány. V polovině titulů Martin-Lugand se vyskytuje slovo štěstí či přídavné jméno šťastní. Hrdinky knih se v každém příběhu, který jsem prozatím četla, musejí vypořádat se smrtí a hledají samy sebe. Své já, svou identitu, své štěstí a snaží se dosáhnout svých snů. Každý děj se částečně odehrává v Paříží. Román Kapka štěstí v ranní kávě (zde rovněž vidíme spojitost názvu s výše představenou knihou, avšak s příběhem Diane již nijak nesouvisí), vypráví o čtyřicetileté Hortense, která se svými přáteli vede taneční školu. Hortense se musí rozhodnout, k jakým cílům nasměruje svůj život, který do té doby považovala za úspěšný. Tajný, avšak intenzivní románek se ženatým Aymericem ji začíná unavovat. Navíc Aymericova podpora, jak se záhy ukáže, není podporou, kterou by si Hortense představovala. Jakmile si Hortense při nechtěné nehodě vymkne kotník, potřebuje odstup. Odstup od Paříže, taneční školy a od Aymerica. Ideálním útočištěm je oblast Provence, ve městečku Bastide, kde se rozhodne starat o dům svých zesnulých rodičů. Hortensiin život se začne ubírat jiným směrem a ona najde štěstí, v nějž již nedoufala. Jestli vás zajímá, kde všude můžete potkat lásku, a proč Hortense náhle vidí svůj život v jiném světle, přečtete si knihu Kapka štěstí v ranní kávě!

Poslední z knih, kterou jsem od Agnès Martin-Lugand dočetla, je Štěstí mi uniká mezi prsty. Příběh třicetileté Iris, která již od dětství milovala módu a šití, a která se dle podtitulu knihy stala moderní Popelkou, která nečekala, až ji víla zachrání. Iris se navzdory protestům manžela přihlásí do vzdělávacího programu pro švadleny v Paříži. Tento šestiměsíční kurz jí změní život. Jejího talentu si totiž všimne energetická Marthe, která se rozhodne, že proslaví Irisinu práci. Ač se Iris stává ve svém oboru úspěšnou, její manželství ztroskotá. V Paříži se seznámí a zamiluje do Gabriela, který je pravou rukou Marthe, avšak má temnou minulost. Proč se nakonec vše seběhne tak, že si Marthe sáhne na život? O tomto příběhu je další z knih z pera Agnès Martin-Lugand.

Autorka dále napsala romány Lituji, čekají mě (Podtitul: Jak obstát v náročné práci a neztratit soukromý život?) či Ta hudba mi stále zní v hlavě (Podtitul: Odolá jejich manželství tlaku okolí?), které mám připraveny doma a čekají, až je otevřu a začtu se do nich. Myslím, že i v těchto knihách najdu znaky, které jsou typické pro tvorbu Martin-Lugand. Předpokládám, že metropole Paříže se zde opět objeví . Jistě se můžu těšit na další zajímavé příběhy, které autorka pro své čtenáře napsala.