Nejstarší maraton v Evropě. Datum závodu: 1. 10. 2023. A ani není potřeba jet do vzdálené země. Tento maraton se koná v naší sousední zemi. Na Slovensku. V Košicích. Cesta vlakem trvá z Olomouce šest hodin. Když jsem tyto informace v roce 2022 zjistila, hlavou mi prolétlo: "Zní to jako plán. Uskutečnit plán a běžet závod poprvé mimo Českou republiku."

Cesta k realizaci, však byla obtížnější, než jsem čekala. Do té doby jsem měla zkušenosti se závody, kdy člověk ráno přijede a po závodě odjíždí. Nebo spí v Praze u rodiny či přátel. Nikdy jsem kvůli závodu neřešila ubytování přes hotel. A tato má nezkušenost málem poprvé pohltila mé přání běžet závod v Košicích. Vůbec mi nedošlo, že při takto významném – 100. ročníku, který byl výrazně propagován – bude nedostatek ubytovacích kapacit, a to již měsíc po spuštění startovních registrací. Naštěstí s partou přátel se nám po několika týdnech povedlo tento problém vyřešit. Ubytovací kapacity nabídly místní středoškolské koleje. Uff, je po problému. Aha, tak není. Máme tady problém číslo 2: V rámci Medzinárodního maratónu mieru se běží různé distance a já chtěla běžet pouze půlmaraton. Ano, 21,0975 km mi ke štěstí stačí. Jenže tato disciplína je vyprodaná. Smůla. Moc dlouho a pozdě jsem řešila ubytování. Chce se mi brečet . Do Košic CHCI, bude to běžecká akce s velkým A, nesmím tam chybět!

Nezbývá tedy nic jiného, než přejít na plán B. Již pár let se mi hlavou honí myšlenka, že bych chtěla zkusit absolvovat maratonskou vzdálenost. Dává mi osud tímto vyprodaným košickým půlmaratonem najevo, že čas se nachýlil zkusit maraton? Nevím. Nicméně čtu diskuze k přípravě na maraton, čtu propozice závodu a hlásím se na maraton. V době mé registrace je únor, mohla bych trénink zvládnout. A pokud ne, v propozicích je psáno, že změna distance je v určitém časovém omezení možná. Svou hlavu připravuji, že 1. 10. 2023 zdolám vzdálenost 42,195 km.

Přišel červen 2023 a organizátoři Medzinárodného maratónu mieru umožnili slibovanou přeregistraci z maratonu na půlmaraton. Hlava je na celý maraton připravená, chci jít do tréninku, ať tuto vzdálenost zvládne i tělo. Jenže v České republice jsou neskutečná vedra, při tréninku jsem ráda, když zvládnu 13 km. No, nic. Využiji nabídky organizátorů a jdu na jistotu. Půlmaraton, to je ta distance, kterou jsem v Košicích chtěla běžet původně. Jdu se přehlásit na vzdálenost, kterou bych měla zvládnout levou zadní a na maraton natrénuji jindy. Je rozhodnuto – 1. 10. 2023 běžím v Košicích půlmaraton.

Život však mé plány podruhé pohltil pouhých 5 dní před závodem. Vzbudila jsem se zpocená. To není dobré. Hned si beru sick day a celou středu 27. 9. 2023 ležím poctivě v posteli. Státní svátek 28. 9. 2023 si také neužiju. Šetřím se. V pátek 29. 9. 2023 je mi podstatně lépe. Nasednu do vlaku směr Košice. Vzdát závod můžu na místě, bude-li mi hůře. Můžu to ale také zaběhnout. Osobáček nebude, neočekávám od sebe žádné rekordy, jen si cestou do Košic přeji závod úspěšně zvládnout a mít na krku tu krásnou medaili.

V den D vstanu a ihned si sahám na čelo. Vypadá to, že zdravotní stav je dobrý. Teplotu nemám a cítím se již několikátý den v pořádku. Jdu tedy na start. Maratonisté startují již v 9h, zatímco my, účastníci půlmaratonu, ve vlnách od 10:30h. Zazní výstřel, protínám startovní čáru. Pro mě je krásný zážitek, když na prvních km potkávám maratonisty, kteří již absolvovali půlmaraton a běží svou druhou polovinu závodu. Po těch km stále běží, a to daleko rychleji než já! Jsou to pro mě borci . Samotný závod mi utíká, a to i přesto, že v uších nemám svá sluchátka a nemůžu poslouchat hudbu. Jakýkoliv poslech hudby je z bezpečnostních důvodů na trati zakázán. První polovina za mnou a já se stále cítím skvěle. Fandící Slováci dodávají na rychlosti. U 17 km poprvé začnu řešit čas. Ano, neměla jsem od sebe žádná očekávání, ale když udržím své tempo, doběhnu do cíle do dvou hodin od protnutí startovní čáry. Sice velice těsně pod dvě hodiny, ale bude to tam. Předbíhají mě vodiči na dvě hodiny a mé naděje se začínají zmenšovat, že toto tempo udržím. Začínám být unavená. Broukám si písničky a po 20 km se snažím zrychlit. Je to velice těsné, ale cílovou rovinku protínám s malým náskokem těsně pod dvě hodiny. Přestože se jednalo o půlmaraton, kde chyběl závěrečný trénink, do poslední chvíle jsem nevěděla, zda vůbec poběžím, mé tělo předvedlo 2. nejlepší čas na této distanci. Jsem na sebe hrdá a mému tělu patří neskutečný dík, že to zvládlo ! V cíli dostáváme tašky s optimistickým nápisem, kde nacházíme občerstvení, a medaili. Nechybí ani zahřívací fólie, aby nám bylo teplo. Naprostá spokojenost. Vůbec nelituju, že ač přes komplikace, jsem se na tento závod vydala! Zdraví vydrželo veškerý nápor, a ač jsem očekávala neschopenku, funguji stále. DĚKUJI ZA TO!!!

A co vy, běželi jste také ?

Odměna v cíli.