Smysly

Nejdůležitějšími smysly vlka jsou čich a sluch, zrak je až na třetím místě.

ČICH

Čich je asi milionkrát lepší, než u člověka. Čichová tkáň vlka zabírá plochu 14 x větší, než čichová tkáň člověka a obsahuje asi 200 mil. smyslových buněk, zatímco lidská pouze 5 mil. Při čichání pomáhá vlhký čenich, který rozpouští ve vzduchu obsažené molekuly, přivádí je k smyslovým buňkám a čistí sliznici od starých pachů. Vlk dokáže zavětřit kořist na vzdálenost až 3 km. Co všechno vlk cítí není známo, ale nereaguje citlivě na výrazné pachy, zachytitelné i lidským nosem. Je však schopen rozlišovat mezi velmi podobnými pachy.

Pachy hrají v životě vlka velmi důležitou roli.

Sluch

Vlci mají velké ušní boltce. Mohou je ovládat pomocí sedmnácti svalů, což jim umožňuj zachycovat a zaměřovat zdroj zvuku. Vlci slyší až do frekvence 250 Hz zhruba stejně jako člověk, ovšem se zvyšující frekvencí se zlepšuje i jejich sluch. Jsou schopni vnímat zvuk až do frekvence 100 kHz (člověk pouze do 22 kHz). Dokáží také uzavřít vnitřní ucho tak, aby od okolního hluku oddělily ty zvuky, na které se chtějí zaměřit. V pásmu 10 - 15 kHz dokáží rozlišit i mezi velmi podobnými tóny.

Zrak

Přestože není hlavním smyslem, je velmi ostrý a dokáže zachytit i nepatrný pohyb. Nehybné objekty však snadno přehlédne. Vlci nevidí v celém barevném spektru jako člověk, ale vidí černobíle, což je velká výhoda za šera. Stejně jako většina dravců mají oči v přední části hlavy, takže jejich zorný úhel je okolo 180°. To je často znevýhodňuje, protože někteří živočichové, kterými se živí, mají zorné pole až 300°.

Hmat

Hmat je oproti člověku velmi málo vyvinutý.

Speciální smysly

Vlci jsou stejně jako psi nebo kočky citliví na vibrace a dokáží rozpoznat blížící se zemětřesení několik dní před jeho příchodem.