O PLEMENI : Hannoverský kůň je pravděpodobně nejúspěšnější z evropských teplokrevníků, neboť se po celém světě proslavil jako nejlepší skokan a drezurní kůň. Je výsledkem puntičkářsky přesného výběru, kde se mísily vhodné typy krve.

STAVBA TĚLA : Hannover dorůstá výšky až 168-168 cm a jeho výška se charakterizuje takto :

• středně velká hlava
• čistý tvar a výraz
• velké živé oči a volné lícní kosti
• dlouhý ušlechtilý krk
• velké šikmé plece s výrazným kohoutkem
• silné hluboké tělo
• osvalená záď s dobře nasazeným ocasem
• svalnaté nohy s velkými výraznými klouby a dobře formovanými tvrdými kopyty

ZBARVENÍ : povoleny jsou všechny čisté barvy, žádné se nedává přednost. Orientální zakladatelští holštýnští hřebci byli černí.

VYUŽITÍ : Jak už jsem zmiňovala, hannoverští koně jsou žádanými především v drezuře a skokových soutěžích.

PŮVOD : Hannoverský chov byl založen roku 1735 v hřebčinci Celle, založeném Jiřím II., kurfiřtem hannoverským a králem anglickým. Jádrem chovu byla skupina silných hřebců, kteří kryli těžké místní klisny, takževznikl všestranný selský kůň. Zprvu se v Celle spoléhali na 14 černých holštýnských hřebců. Byli to silní kočároví koně, vychovaní na základě domorodých klisen a orientálních, španělských nebo neapolských hřebců. Do chovu byl zaveden také plnokrevník, který měl tehdy ještě charakter bližší orientálním koním. Výsledkem byl lehčí a kvalitnější kůň, který se hodil do zápřeže i jako remonta pro armádu, ale také k zemědělské práci. Vliv plnokrevníka se zvyšoval, ale byl pečlivě kontrolován, aby se hanoverský kůň nestal příliš lehkým. V roce 1924 byl stav hřebců v Celle 500. Po druhé světové válce vyvstala potřeba soutěžního jezdeckého koně. Vzpruhou stáda hřebců se stali trakénští koně, uprchlíci z Východního Pruska. Někteří trakénci i plnokrevníci zůstali v Celle a dosud uplatňují svůj blahodárný vliv na chov hannovera.