Opice, drak a kolo

13. 11 2020 | 11.52

V dobách pradávných, kdy opice ještě byly opice, než se staly lidmi a draci létali po nebi, se stalo, nestalo...

Přednosta domácnosti zhodnotil, že se na mateřské dovolené s Nazgúly dovoluji dostatečně a dováluji též. A že on by potřeboval relax. Což v jeho řeči znamenalo - jdu do hospody na mariáš a jedno, dvě a tak do deseti přijdu.OK.

Odešel, neodešel, odjel na kole. Došla kamarádka se svými potomky a psem a u lahvinky bílého jsme nachystaly večeři. S tím, že kolem desáte se seberou a půjdou. Čas plynul, děti i hafani demolovali byt, my řešily zásadní otázku, jestli je po bílém víně vhodné i červené a čas plynul.

O půl jedenácté jsme zhodnotily, že krkavce nacpeme do hnízda u nás, vyvenčíme psy a ona půjde domů. Rozsněžilo se. Krkavci i psi s nadšením vylétli ven, já, protože jsem byla ještě při vědomí, jsem vzala odhrnovač a jala jsem se uklízet sníh. Však mateřská dovolená, ne?

A pak jsem JE, ne jeho, ale JE, viděla. Kolo, jelo kolo, pak Přednostu, na hřbetě mu seděla přerostlá opice a v závěsu poletoval drak. Cik cak. Pak to všechno zmizelo za horizontem. Za to jsem viděla, jak vylétly do vzduchu nohy a za nimi letěla i slova, nepublikovatelná ani o půlnoci, natož v tuhle hodinu. Hlava, řidítka, dobrý stojí, ale co to nevidím, Otírám si oči sněhem, jestli se mi to nezdá. Kolo jak vezlo tuhle svatou trojici se splašilo, alespoň to tak ode mě vypadalo. Drak jen prostě vzlétl, opice seskočila z kola a řekla bych, že Přednostovi i malinko podrazili nohy A už prostě letěl za drakem, gravitace Matičky Země však vykonala své, na to měl popito málo anebo nepil správný nápoj (redbull vám dává křídla). Vymlouval se na skrytou ledovku pod sněhem, ale já vím své. Notabene. Psům se líbilo, jak se válel po zemi a tak mu podrazili nohy ještě jednou.

Ještě po stoletech mi vyčítal, že jsem tam jen stála a smála jsem se MU. Nu, já tam byla s malinkatou opičkou a velmi malým dráčkem z vína. Proti jeho trojici jsem neměla šanci.