Jarní kura
23. 03 2015 | 09.01
JARNÍ KOPŘIVOVÁ KŮRA - zřejmě každý obdivovatel kopřivy bude znát Marii Treben a její úctu ke kopřivě. Říkala, že kdyby lidé měli možnost jako ona, vidět kolika lidem kopřiva pomohla, pěstovali by ji na zahrádce. To u nás není nevyhnutně nutné, ale přesto jsem se rozhodla letos jeden prezentační záhon v zahradě Kouzelných bylinek Marii Treben a kopřivě věnovat. Doma děláme jarní a podzimní pitnou kůru, ale kopřivu můžete nejen pít (luhovat, vařit, mixovat), ale můžete z ní připravit polévku i kopřivový špenát. Angličané dělají kopřivový puding, my jsme vloni zkoušeli kopřivové pesto - výborné - video najdete zde: http://www.ceskatelevize.cz/…/214562220450014-bylinn…/video/.
Určitě jste také slyšeli o kopřivové jíše. Jeden obrázek za tisíce slov, takže také zde: http://www.ceskatelevize.cz/…/214562220450014-bylinn…/video/
Tak a teď konečně za hlavní hrdinkou, kopřivou dvoudomou. Latinské jméno (Urtica diodica) je odvozeno od slova uro, pálit. Žahavost chloupků kopřivy způsobují acetylcholin, histamin a serotonin (dříve byla uváděna jako příčina pálení kyselina mravenčí, což se dle novějších výzkumů jeví jako omyl), nicméně i v řadě novějších publikací se mluví o "dosud neznámém kopřivovém jedu".
Moje kamarádka Míša na svých přednáškách o kopřivě často používá větu, která je charakteristikou účinků kopřivy: kopřiva jde přímo do krve. Má tím na mysli, že zatímco jiná bylinná “čistidla” mají různé účinky na různé orgány a ty pak zprostředkovaně nějakým mechanismem tzv. “čistí” organismus, kopřiva je prvoplánově krevočistná bylinou. Je to její obrovská výhoda, ale musí se dodržovat následující pravidla:
a) MLADÉ, NEKVETOUCÍ ROSTLINKY - kopřivové kůry dělejte pouze z mladých nekvetoucích rostlin. Což podle místa a klimatu místa, kde bydlíte znamená přibližně od konce března do poloviny května. Jakmile se na objeví světle zelené klásky, nebo chcete-li hrozínky, začíná kvést a to znamená stop. Samozřejmě tam, kde byla kopřiva v průběhu roku posekána, vyraší opět mladé rostlinky. Nesbírejte na příliš tmavých místech a v místech, kde jsou splachy dešťové vody z okolních polí. Tím si zajistíte nekontaminované rostliny.
b) PŘIMĚŘENĚ - intenzívní kopřivová kůra (3 x denně 1,5 - 2 dcl čaje nebo mixovaného nápoje) pouze 3 týdny. O RIZICÍCH dlouhodobého užívání jsem již psala zde - https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=412615938899407&id=264966640331005&substory_index=0. Krásným příkladem takového pochybení je případ, který uváděl Josef Antonín Zentrich o pacientce, která VÍCE NEŽ ROK pila denně tři hrníčky kopřivového čaje. Vytvořily se jí oxalátové, šťavelové kamínky a byla metabolity kyseliny šťavelové přímo zanesena. Takže s rozumem a mírou.
Čaj se připravuje klasicky. Protože pro mě není problémem do pěti minut chůze dosáhnout na čerstvou kopřivu, mohu si dovolit onen luxus dělat si čaj z právě utržených kopřiv. Jinak se nebojte, buď sušte, mixujte a nebo chlaďte a zamrazujte. ALE pozor, kopřiva relativně rychle fermentuje (kvasné procesy), takže buket přinesených kopřiv do lednice, klidně mrazáku.