Den v láku

5. 02 2009 | 17.02

Dnešek začal dobře. Ráno jsem vstal sám od sebe a ne díky kukům výtahářům. Dal jsem si donutku k snídani, podíval se na jedny Gilmorky a hurá do školy pro zápočet. Věděl jsem, že se ve škole budou nacházet minimálně tři učitelé, které potřebuji, aby mi napsali zápočet do indexu. Nakonec jsem narazil na čtyři, což mi udělalo radost, protože čas odevzdání indexu se krátí - jako všichni říkají, jak jsou hrozný zkoušky, ale tohle je JEŠTĚ horší, běhat po škole a lovit učitele kde se dá. Každopádně jsem to takhle zvládnul, pak hurá do sámošky, koupit si nakládačky (k obědu jsem si totiž měl dělat knedlíky ve vajíčku - pochoutka šefkuchaře Andyho) a hurá domů.

Přijdu domu, pustím školní tašku na zem a jdu si uvařit kafe. Zapnu Gilmorky, dívám se na ně asi pět minut když mi dojde, že jsem hodil na zem tu tašku a že v ní byly okurky. Asi o patnáct vteřin později, kdy jsem vešel do pokojíčku, se mi v hlavě formuloval tenhle článek. Je mi dvacet jedna let, chodím na vyšší odbornou školu a mám index a výkaz známek politý lákem z vokurek. Nejenom, že je to teda mokrý, ale taky to smrdí. A nejen to. Smrdí mi celý pokoj, taška, koupelna, do které jsem hodil tu tašku než mi došlo, že je lepší jí dát na balkón, aby to tak nepáchlo.

Takže teď občas vstříknu do vzduchu Puma hráč utkání, aby se tu dalo dcýhat (větral jsem asi dvě hodiny - to víte že to nepomohlo). Takže teď se děsím toho, že mi ta sympatická paní na studijním řekne : "No tak tenhle salát je mi kničemu - oběhněte si všechny ty učitele znova"

Asi to tam hodím hned zítra, abych měl čas to dyžtak oběhat...vlastně zítra to tam hodit nemůžu, protože poslední zápis mi jedna učitelka může dát až v pondělí, protože do té doby ve škole není. A tak, aspoň jsem si spestřil konec prvního semestru.

No tak to je výborný, až teď jsem si všimnul, že se lák dostal i pod stůl, takže už si v tom půl hodiny ráchám boty a noháv tepláků. Tak proto to tady furt tak páchne. Ach jo, dospělej člověk a máchá si tepláky v láku od okurek...je to normální?