původní datum zveřejnění: 5.2.2009

Když jsem začal aktivně číst, slíbil jsem si, že nebudu číst autory typu Pratchett, kterým je v Luxoru věnovaná celá police. Zaprvé čtu dost pomalu, takže by mi to zabralo hodně častu, přečíst všechno a zadruhé jsem si tenkrát myslel, že za jednoho autora přece nemůžu utratit tunu peněz. Navíc jsem se chystal číst autory, kteří nejsou tak profláklí. No, když jsem něco málo přečetl, zamyslel jsem se nad tím, jestli může být skutečně knížka strašidelná. Abych to zjistil, sáhl jsem po Kingovi. Kámoška mi doporučila Osvícení, tak jsem si koupil Osvícení.

Nechápu proč se S. Kingovi přezdívá mistr hororu. To ho totiž naprosto degraduje z pozice, na které skutečně je. Ten chlap není mistr hororu, ten chlap je mistr psaní. Je mistr ve vytváření reálných postav a v dávání jim nereálných schopností. Je mistr v tom, napínat čtenáře během příběhu, o kterým víte, jak dopadne.

Tohle je jeden z mnoha článků o tomhle spisovateli. Schválně jsem to jenom nakousl, protože tomuhle člověku bych se rád věnoval poctivě a dlouho. Ale né hned, né hned.