Kombinace slov americká romantická komedie je pro spoustu lidí smrtelná. Zejména když tam hraje Jennifer Lopez, musí každému po zádech přeběhnout husí kůže, protože až na výjimky (jako Unfinished life nebo jak se to jmenuje) hraje J.Lo ve sračkách (Anakonda, Angel eyes s cool překladem Policajtka, Krásná pokojská...). A to nevrhalo na film Smím prosit dobré světlo, zvláště když hlavní zápletka byla jasná už z obálky. Nebýt mamky, asi bych se na to dvd s ní nikdy nepodíval...a to by byla chyba ;-)

Ona ta zápletka totiž neplní základní charakteristiku romantické komedie, vlastně pokud jste viděli film Kristián, jde vesměs o stejnou myšlenku, i když trošku z jiného úhlu. Richard Gere (vždycky si myslím, že se to píše Geere), ač bohatý, úspěný, plodný a s príma ženou má bezva káru a i přesto jezdí do práce nadzemkou. Díky tomu záhledne překrásnou Jen (jako takhle, mně se ta ženská moc nelíbí, krom jednoho klipu, který hráli na mtv, když mi bylo asi dvanáct a válí se tam v tílku na pláži, ale v tomhle filmu jí to sekne), jak smutně kouká z okna taneční školy. A Richard si řekne - hm, zkusit se má všechno.

Film znázorňuje jednu z mých dvou oblíbených myšlenek, které se překvapivě tak často objevují právě v romantických komedicíh (čím to?). A to je ta, že ačkoliv má člověk prakticy všechno, co by ho mělo činit šťastným, ba přešťstným, nemusí se tak cítit, i když má všechno a nic mu nechybí. Richard Gere neví, co mu chybí, ale nalezne to v tanci. I když ho do školy zprvu přivábí půvab J.Lo a její výraz, který mu tak připomíná jeho vlastní pocity, náhle zjistí, že v tanci našel smysl života.

Mimojiné obsahuje film Shall we dance jednu přeromantickou scénu, kdy Richard Gere v obleku vyjíždí po eskalátorech s rudou růží v ruce do náručí své manželky, kterou hraje naprosto famózně (ano, famózně) Susan Sarandon. K tomu přidáme sympatického soukromého detektiva, který je okouzlen jejím šarmem, jeho pomocníka se svojí dokonalou hláškou "Já Slizounovi Wiliimu fandil" a písničku The book of love, která ve filmu zazní a máte z toho doják na víkendový večer (doslova, pouštěl jsem si to předevčírem).

Tak jako každá r.k., má i tato pár vtipných momentů, mnoho předvídatelných okamžiků a tradiční zástup charakterů, ale je to dost různorodé a je to bomba. Ač to tak možná nevypadá, nejsem zrovna fanda romantických komedií, ono jen pár titulů stojí skutečně za to zlato a tohle je jeden z nich.