Včera mi zavolal spolužák "co děláš zejtra?", tak jsem odpověděl, že nic, protože každý pátek máme volno a já to většinou využiji pro "práci" doma...a on mi nabídl lístek na akci Veletrh knih nebojaksetomenuje, že prý má dva atd. No a já tyhle akce nemám rád, což je absurdní, protože jsem nikdy na žádné nebyl. Ale tak znáte to, máte názor na něco, co jste nikdy nezažili, protože to je prostě debilní a blbý a já nevimco. Ale tak řekl jsem jo, proč ne, čtu a píšu a budou tam knížky a je to zadarmo, tak proč ne.

Poté jsem se podíval do programu. Ve čtvrtek tam byl Miroslav Žamboch a v sobotu Petra Neomillnerová. Říkám si, ok, jdu tam v pátek, smůla. Jenomže pak mrnku na plán pátku a hle - Sergej Lukjaněnko (autor Noční hlídky), Jiří Walker Procházka (autor fantastiky spolupracující mimojené s Žambochem a Ondřejem Neffem) a mimojiné tam byl stánek nakladatelství Knihovnička, což je vydavatelství, kde si na vlastní směšné náklady můžete nechat vytisknout vlastní knížku.

Dobrá tedy. Jedna věc mě trkla hned po příchodu. Tolik hezkých holek jsem opravdu nečekal, člověk si čtenářky nepředstavuje jako vyprsený blondýny v tílkách. Celkově mě sorta lidí překvapila, já čekal samé vysokoškoláky v sandálech, s vousama a s dřevěnými korály na krku, ale takový tam byl sotva jeden. Jinak to tam byla samá babička a dědeček a mladý lidi a středně starý lidi...

Se spolužákem jsme šli na kafe a já si všimnu povědomé tváře. "Hele s támhletou holkou chodim do třídy," povídám. A až pak mi došlo, že on vlastně taky, když jsme spolužáci, žejo...myslím, že se jmenuje Lucka. Po nejslabším espressu na světě jsme šli zase mezi knihy. Měl tu autogramiádu Venca Klaus, ale fronta k němu byla kulový oproti frontě na Zdeňka Svěráka. Také se tam mihnul (a teď kdybyste mě zabili...Láďa Špaček?) ten bělovlas z Etikety, Jára Dušek, korektorka z Levelu (:-D, Level jsem si kupoval tak dva roky zpátky a v jednom díle se objevila hezká holka a prý to byla korektorka...a ta dneska znuděně seděla u LEVEL stánku) , knihkupec z Nuslí, což svého času byl můj oblíbený člověk - ten věděl snad všechno o všech fantasy a scifi knížkách. Zestárnul...No prostě lidí tam byl kupec.

Nemohl jsem si nekoupit S. Kinga zlevněného o 15%, paperback Nezbytné věci. Viděl jsem ji prvně v životě, tak jsem po ní hned chňapnul. Spolužák pak odešel, tak jsem vyrazil ke stánku Knihovničky a koupil si jednu z "vytisknu si sám" autorek, což jsou nějaké feministické krátké povídky - zatím docela sranda. Prohodil jsem pár slov s tím člověkem, co tam prodával, vypadal sympaticky. Ptal jsem se ho na nějaké detaily toho, jak to chodí, když si teda nechám vytisknout tu svojí knížku. Řekl mi prakticky to samé, co se dá dozvědět na netu, ale i něco navíc. Rozloučil jsem s ním větou "tak třeba se ještě uvidíme" a on vážně přikývl. Se zakoupenou knížku jsem vyrazil na přednášku pana Procházky.

Jako co to je? Bylo nás tam pět + jedna nějaká jeho známá + malej kluk a jeho znuděná matka (ta se tam normálně i culila, když Procházka vyprávěl o tom, jak v jednom díle fantasy příběhu má v bitvě u Slavkova tanky) + šéf fanwebu (kterému bylo tak 50 let) . Já tu fantasy/scifi sérii JFK ani nečetl (Křižáci s motorovou pilou jsou na mě moc), ale J.W.Procházka je docela známá persona a nechápu, že nás tam bylo tak málo. Tak jako jo, pro mě už je fascinující jen to, že ke mně mluví člověk, který vydává knížky, ale stejně. Na Duškovi bylo narváno a to byla nějaká komerční sračka České televize, přes frontu ke Klausovi jsem se ani nemohl dostat k údajné autogramiádě pana Lukjaněnka, ale na Procházkovi bylo vymeteno. Faktem je, že Procházka aspol. pořádají různé CONy a tak, ale stejně...

Plánoval jsem, že odejdu dříve, abych stihl autogramiádu Lukjaněnka, ale jeho Procházkovo povídání mě natolik zaujalo, že jsem zůstal. Dostala mě ale jeho fyzická podoba. Znáte Michala Rybku, redaktora levelu? Vousatej, s pupkem a lahváčem? Tak takhle vypadá pan Procházka, prostě pohodář *palec* A moc se mi zamlouvalo, že vedle mluvil Dušek do mikrofonu a rozléhal se po celé hale a Procházkovi stačil jen jeho vlastní vychlastanej hlas :-D Moc se mi líbil ten malej kluk, ten ho úplně žral a ukazoval mamce "tamtu knížku sem čet...a tamtu taky"... Takže na Lukjaněnka jsem vyrazil později, ale on stejně nedorazil, takže...mohl jsem se přidat k debatě lidí ve frontě "jaká Hlídka je nejlepší", ale na tohle já nejsem.

Mňo a pak jsem vyrazil domů s pocitem, že to stálo za to. Zítra jdu dokonce zase, vstup stojí stovku a jen doufám, že tam Petra Neomillnerová skutečně bude - a taky doufám, že mi podepíše tu knížku, kterou jsem měl v báglu i dneska...pro jistotu, kdyby se tam náhodou mihla...vtip je v tom, že stejně nevím jak vypadá. Tak zítra...uvidím Petru Neomillnerovou na vlastní oči...a bude mluvit o literárních archetypech...