Barbora Knobová - Povídky pro velký holky

Na knižním veletrhu jsem si koupil tuhle knížku z prostého důvodu. Je totiž v edici knihovnička aneb "vytiskni si sám" a já tak nějak dlouho přemýšlím, jestli jako jó nebo jako né, jestli si mám prostě na vlastní náklady něco vydat. Abych viděl, jak to funguje, optal jsem se u stánku knihovničky na pár věcí a abych se přesvědčil na vlastní kůži co tam vychází, pečlivě jsem vybíral mezi několika knížkama. No, jedna knížka byla plná nerýmujících se básniček, což je pro mě španělská vesnice. Další se mi docela zamlouvala, ale byla to již šestá knížka daného autora a já hledal nějakého nováčka. Takže jsem paradoxně šáhnul po něčem, co mi primárně nebylo určeno.

Povídky se mi líbily. Je jich tam 13, jsou krátké, ale o to svižnější a rychle to odsejpá. V každé je ukryta nějaká myšlenka, většinou poměrně jednoduchá, ale to zase na druhou stranu svědčí čtenářkám, které se v tom rychleji najdou. Jako plus bych zmínil i nadhled a vtip, který se tam promítne a dokonalý popis nekomerčního kina , které je plné filozofů debatujících nad každým okamžikem filmu z dálného východu. To jsem se vážně bavil.

Přečtené to máte hned, já osobně z toho měl místy trochu depku, protože mi přijde zbytečný, aby ženský hrotily spousty nesmyslů, které asi ve skutečnosti hrotí, ale tak to asi prostě je. Ono se stačí podívat na pořad Libora Šuly a na statistiky o ženách a člověk se nestačí divit. Co jsem si později o knize našel, tak to vypadá, že mezi ženami má velkou přízeň a i pár chlapů se našlo, kteří si knížku přečetli. A minimálně jeden kluk.

Místy se mi to zdálo trošku feministický, ale s tím jsem počítal :-)