No...a je konec. Dvacet lekcí je za mnou a tím to hasne. V září začíná třetí level, ale to už je nad moje síly. Dneska si pro nás Honza a Alenka přichystali překvapení a my si na konci hodiny museli vybrat jiného tanečního partnera/jinou taneční partnerku. Takže jsem vyrazil směrem od šíleně protivné holky a skončil u Míši z V rytmu salsy. Její pravé jméno je Kristýna. A zvláštní, protože vypadá malá a přitom mi přišlo, že je min. stejně vysoká jako já. A navíc se hrozně vrtěla (což je teda dobře, ale na vteřinu jsem byl překvapen) a navíc měla strašně dlouhý ruce a prsty. Ale musím ve vší skromnosti říct, že nám to šlo dobře aniž bych jí říkal, jaká figura právě přijde, takže jo, něco málo jsem se naučil.

Pak jsme se měli vystřídat znova, tak jsem přiběhl k jedné starší paní, protože všechno je lepší než ta protivná. Ta byla taky fajn, ono je to při tom tanci vlastně úplně šumák, ono to sice vypadá hrozně eroticky, ale to je tak max. v případě, že to někdo umí. Takhle když si člověk hlídá nohy a ruce a jánevimcovšechno, tak i když se mi Míša/Kristýna líbí hodně, tak jsem fakt měl na starosti jiný věci než si to nějak užívat.

No takže tak no...bylo to fajn, dobrej nápad měla mamka, ale stačilo. A co mě čeká teď? Příští týden začíná zkouškový (konečně, už se těším až to bude za mnou), zítra test z psychologie, pokud všecko půjde dobře (nebo alespoň průměrně...což je vlastě to samý) tak bych mohl mít někdy 8. června pokoj. Pak mě čekají tři týdny na chalupě, z toho jeden týden sám s notebookem a psem u nohou (jako Charles Dickens..až na ten notebook teda... i když anglicky je "notebook" poznámkový blok (původně jsem napsal blog :-D), takže jak se to vezme) a s pívkem a kafíčkem a budu čumět do lesa a psát. Někdy během toho týdne se připojí kamarád, který bude dělat to samé, jen toho psa tam budu mít jen já. Vlastně psici. No a pak mě čekají Slapy, několik dní flákání a válení se u vody, ranní koupele v přehradě (to je vážně nádhera, je půl desátý, nikde ani noha...nebo pár nohou a člověk si tam plove v klidu, někde v dáli kopce a lesy, voda se třpytí...), noční koupele pod hvězdama, večerní popíjení (loni jsem tam k tanci dokonce překecal i jednu barmanku, takže *frajer*), potom výlet do Zlína ... no a příští rok do Irska...to je takový evergreen, protože já se tam chystám asi už od patnácti, ale vlastně jsem tam ještě nebyl...ale tentokrát to vypadá fakt nadejně, protože se našla spřízněná duše, která by tam jela se mnou. Kámoška Gina. A jak říká pan Paroubek - ve dvou se to lépe táhne.

Dámy a pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?