A teď se trochu rozepíšu. Jestli si to nějaká hra zaslouží, je to právě The Last of US (dále LoU). Ještě před třemi měsíci mě tahle hra nechávala úplně chladným:
1) jsem neměl PS
2) mě přílišný hype spíše odrazoval

Ale nakonec jsem se nechal přemluvit a hru si předobjednal. Koupil jsem si Ellie Edition, vyzvednul si omačkanou krabičku v xzone (kucí byli tak hodní, že mi hru za dva litry zabalili do pytle na odpadky... ale přidali k tomu kalendář, kterej je docela cool) a jupí domů - tam jsem edici otevřel a bylo to trošku zklamání - látka nic moc, artbook tradiční a plakát si stejně nikam lepit nebudu. Nevadí. Aspoň ukázka komiksu mě navnadila na další sešity.

Zapínám hru. Famózní úvod. Sám nesnáším spoilery, takže tu žádné nebudou. Po famózním úvodu přichází samotná hra a je to... nuda. Nemám nic proti neakčnosti ve hrách, o to ani tak nejde. Ale spíš šlo o to, že jsme někam šli s mou parťačkou a povídali si. A v momentě, kdy jsme došli na místo, kde se všude váleli příhodně umístěné bedny, bylo mi jasné, že teď přijde přestřelka - a taky že přišla. Nuda.

Hned z první akce byla jasná jedna věc - na gameplayi není nic originálního. Krytí za překážkami je sice fajn (probíhá intuitivně a netřeba mačkat kvůli krytu tlačítko), ale žádná novinka to není. Na druhou stranu zvuk a feel ze střelby je ok.
Je tu také tzv "naslouchání", což není nic jiného než vidění skrze zdi. Trošku wtf, ale tak proč ne, hrajeme přece hru z roku 2013, kdy může přílišné napětí hráče zabít.

Něvěřil jsem tomu, že se podaří skutečně napsat příběh o sblížení dvou lidí tak, aby neobsahoval klišé - očividně to jde.

Jenomže i přes nepříliš zajímavý gameplay mě zaujala jiná složka hry. Hned mi bylo jasné, že dominantou LoU je příběh/scénář - prostě dějová linka, ať už to budem nazývat, jak chceme. Postavy jsou brilantně napsané, ale pozor - bez patosu, bez pitvoření - sledujeme více méně klasickou story o chlápkovi, který k sobě nikoho nechce připustit a o holce, která se snaží přežít zombie apokalypsu jak se jen dá - ale pozor, postavy jsou skutečně uvěřitelné, navzdory zápletce nearchetypální a neskutečně sympatické. Po většinu hry hrajete za Joela a víte co se mu v minulosti stalo - kdežto Ellie to neví. Z dialogů je cítit jak se Joel snaží zapomenout na svou minulost. Něvěřil jsem tomu, že se podaří skutečně napsat příběh o sblížení dvou lidí tak, aby neobsahoval klišé - očividně to jde.

Po tomto zjištění jsem se trošku uklidnil a přestal mít strach, že mě hra bude nudit - ale nudila. Vše mezi cutscénami a dialogy byla velká nuda. Lokace vždy byly o tom samém - do jedné přijdete, buď tam nepřátelé jsou nebo ne (což většinou víte dopředu) - když nejsou, ok, prohledáte prostor kvůli zásobám, najdete cestu dál a jupí. Když jsou, krčíte se a zabíjíte, nebo obcházíte zombíky.

Zombíky lze zabít různě - pistolí, ale to je blbej nápad, protože pak všichni ví, kde jste a jdou po vás. Ti slabší jdou uškrtit, ale silnější musíte kuchnout nožem - a nožů není nikdy dost. Celé to škrcení a zabíjení nožem je navíc trošku úsměvné, protože hra se nám snaží namluvit, že clickers (jeden druh zombíků) slyší vše, co se kde šustne - a skutečně tomu tak je, pokud zrovna nedusíte jeho kámoše tři metry od něj. To samé platí o lidech - hluší a slepí, dokud nevystřelíte - to vás pak vidí i za rohem.
Prostě klasická AI téhle generace. Ještě doplním, že na vaše společníky NPC nereagují, takže nastane pár vtipných momentů, kdy Ellie přeběhne gangsterovi pod nohama a on se nijak nevzrušuje.

Bugů jsem taky potkal dost - hrál jsem offline, takže hra se mi neaktualizovala - takže věřím, že ostatní hráči byli bugů ušetřeni, ale i tak jich musím pár zmínit. Asi největší šok byl, když jsem přeskakoval kapotu auta a propadl se do prázdného prostoru, jak jsme byli zvyklí u her před 10i lety a dál. Nebo při cutscéně smrti (prostě vás sežere zombík) jsem na pozadí měl modrou stěnu - místo útrob nemocnice. Standardní jsou také končetiny mrtvol procházející skrze zdi (pamatuji si, jak si recenzent z LEVELu na tento prvek stěžoval u Hidden a Dangerous 2, která vyšla v roce 2003) a různé záseky NPC (jeden například pobíhal v kruhu dokud jsem ho nemajzl cihlou).

Když se vám tohle všechno stane během prvních pár hodin hraní, říkáte si, že je něco špatně - velký hype je nebezpečný v tom, že hráčí mají přehnaná očekávání - a od VRCHOLU této konzolové generace by jeden čekal něco lepšího.

Ačkoli je LoU takový malý bugfestík, zbytek technického zpracování je skvělý. Animace jsou parádní (kromě seskoku z výšek, to se moc nepovedlo), Eliie a Joel se společně kryjí za překážkami a málokdy se prolnou (ale taky se to stane). Vše vypadá realisticky - sundání batohu ze zad, obvazování obvazem ruku, upravování vlasů - skutečně to vypadá dobře. Grafiku netřeba asi zmiňovat, ta je samozřejmě luxusní, ačkoli by to chtělo lepší vyhlazování a framerate občas klesne na komicky nízká čísla.

Kdybych tomu měl dát nějaké ty body, tak příběh 10/10, zbytek 6/10, mám tu pěknou osmičku.

S pocitem mírného rozčarování jsem hrál snad polovinu hry. A pak to přišlo. Najednou to na mě dolehlo a já si začínal uvědomovat že dominanta LoU (tedy příběh, jak už jsme si řekli) strčí do kapsy vše ostatní. Navíc jsem si vypnul to naslouchání (a zjistil, že plížit se v tomto režimu nepřináší vůbec nic) a hra mě začala bavit víc. Děj nabírá na obrátkách, ale ne nějak pateticky, prostě se dějou věci, které čekáte, ale divíte se, jak dobře jsou napsané postavy a dialogy. To platí i o práci s dramatickými scénami - žádné pitvání se v bolesti, přichází střih a dějově nás to hodí o něco dál. Všechno tohle dokresluje muzika, která má grády i přesto, že neduní, není utahaná a nesnaží se v člověku za každou cenu vyvolat emoce - a tím je vyvolává.

Ačkoli jsem druhou polovinu hru seděl přikovaný k obrazovce, nezapomněl jsem na polovinu první a na nijak oslnivý gameplay. Trochu ho vylepšuje nedostatek všeho a nutnost šetřit. Probíhá tu nepříliš podstatný upgrade zbraní a ještě méně podstatné RPG prvky, ale aspoň nějaké zpestření... ale prostě ten příběh, ta atmosféra... kdybych tomu měl dát nějaké ty body, tak příběh 10/10, zbytek 6/10, mám tu pěknou osmičku.

zdroj obrázků: net