U nás to začalo tak nenápadně, hlavně asi přes televizi - nejdřív pořad Jste to, co jíte, kterej byl bohužel pouze o obézních lidech, kterým den co den cpali dušený maso a vodu. Jenomže pak přišlo Ano, šéfe! a s ním Zdeněk Pohlreich, jehož bezkonkurenční osobnost mě osobně přikovala (tehdy ještě) k tv, později k monitoru, nyní k holografickému projektoru.

Ano, šéfe!, ačkoli se to zezačátku nezdálo, je geniální pořad. Zaujme všechny druhy diváků. Paradoxně i natolik odlišné skupiny, jako jsou kapitalisti a verbež :) Verbež se nemůže nabažit Pohlreichových vulgarismů a prvků realityshow, kapitalista přikyvuje nad jeho moudry a postupy. A pak tu je tu skupina lidí, co se chtějí něco přiučit o vaření a pak je tu samozřejmě to, že se můžete podívat do zákulisí hospod.

Pamatuju si na první díl, u kterého jsem si říkal, co je to za kreténa? Jak se tam ofrňuje nad kečupem a grilovacím kořením, na co si to hraje? Až o mnoho sérií a let později mi došlo, že Pohlreich prostě přišel po desítkách let ze slušný hospody do normální hospody... a nestačil se divit. A náhle jsem se stal tím, čím tak opovrhuje Jirka Babica - ovcí, který každé Pohlreichovo slovo bere jako mantru. Dá se tedy říct, že Ano,šéfe! je pořad, který mi změnil život, protože dneska byste u mě doma už žádný grilovací koření nenašli. Stejně tak už nenakládám maso do stovek litrů oleje a tak dále. Ano, pořád tu jsou prasárny, který z lenosti mé vlastní dělám (knedlíky z prášku), ale když to jde, snažím se dělat vše poctivě. Ono je to totiž opravdu poznat.

Na slávě Zdeňka Pohlreicha se svezl Roman Vaněk, dnes známý jako Super Roman, nebo jak si to říká v pořadu na stream.cz - Jídlo s. r. o. Vaněk začínal s Peklem na talíři, kde nás taky upozornil na spoustu věcí, teď ukazuje, jak se vyrábí jídlo. Pro mnohé je to jistě šokující, že tam ty prasátka tak plujou na tý lince, sekaj se jim hlavičky, půlej tělíčka atd. Ale je to docela přínosný i pro člověka, co si nemyslí, že ta vepřová flákota se objeví v tom plastovým obalu sama bez nutnosti zabít.

Tenhle trend má jednu zásadní nevýhodu - nefunguje to tak, že by lidi, lidé, občani ČR, 60% Zemanovci, přestali nakupovat sračky, nene. Ale vyloupla se tu určitá skupina lidí, kteří chtějí něco lepšího. A pro ty tu vzniklo velké množství předražených fancy shopů, kde mrkev stojí dvacku a rajče třicet. Za kvalitu se sice platí, ale smutný je to, že "kvalita" je dneska něco navíc, že to prostě není standard. Další nevýhodou je fakt, že mi tak nějak přestává chutnat v hospodách. Dříve to byl pro mě svátek, zajít si na dobrý jídlo do pubu. Jenomže dneska jsem v nějakým tom establešmentu několikrát do měsíce, ať už o polední pauze, nebo večer a zjišťuju, že nejlíp si stejně uvařim já sám.

No nic, jdu si skočit pro vlašák s hoskou ke sváče.