Tak jsem se povznesl nad svou nelibost k afektovanému a všudesetlačícímu Romanu Vaňkovi a vyrazil na "jeho" food festival, který se konal dál, než běžný Pražák v životě vkročí - na Lužinách.

V prostorách hospody Kastrol, jejíž součástí je i malý dvůr, kde se podle organizátorů mělo vystřídat 1400 lidí, ale když jsme tam byli my, bylo jich tam tak 200 max. (což ale neznamená, že se tam ty lidi během dne nevystřídali, jakože asi jo).

Patrně se jednalo o první ročník, páč směrové cedule byly fixkou popsané A4, jako nějaká táborová hra :) vstup byl 60,- pro ty, co se registrovali předem a pro ostatní verbež 90,-

Nutno ale podotknout, že díky zastrčené lokalitě a vstupnému tam šli asi opravdu jen ti, kteří mají o akci podobného ražení skutečně zájem a ne jen na čumendu.

Hned u vstupu stál Roman Vaněk a vítal se s hosty (kecám, to byla asi náhoda, že tam zrovna stál :D ), na klopě placku místního starosty (asi), kolem sebe pár kulinářskejch známejch a někde asi byla i ke koupení "jeho" nová kniha, kterou si sám napsal a sám vydal a recepty v ní sám opsal ze všech těch kuchařek, co jich doma má.

Ale k jádru pudla :) bylo to super. Vaněk neVaněk, ten člověk se fakt pohybuje mezi přesně tou střední gastronomií, která je pro běžného občana vlastně vysoká gastronomie. Prostě normální vaření, který by mělo být normou, ale není. Takže všechno, co se tam prodávali, vypadalo naprosto super a to, co jsem měl, chutnalo taky super. K tomu všemu za symbolickou cenu (např. tatarák 70,-, burger 90,-) a porce taková, aby toho člověk dokázal ochutnat víc, než jedno jídlo. A díky nějakému neznámému kouzlu tam vládla takováta pohodová atmosféra, o které vždycky jen slyším, ale nikdy jsem ji ještě na podobných hromadných akcích nezažil. Tady to byl fakt swag, když pomineme všudypřítomné vinaře šplouchající s vínem a sem tam ponožky v sandálech, samý normální lidi, většina v tom našem zlatém věku (věková skupina 26-34).

"Ahoj, kamarádi!"

A taky mě překvapilo "nádobí". Jasně, byl to plast nebo papír, ale nebyly to ty papírový tácky, na kterých dostanete klobásu na Václaváku. Bylo to všechno robustnější, nikde nic neteklo, nemastilo, člověk si nepřipadal jako zvíře. Což u je, u jídla ve stoje, poměrně zázrak.

Takže jo, za mě jo. Čert vem Vaňka, jestli to bude i příští rok, neni vo čem.

PS: Jmenovalo se to Ohrada Food Festival, kdyby to někoho zajímalo :D (máte tam i podrobné info)