Je mi dobře. Je mi tak dobře, že tomu ani nemůžu uvěřit, že pouhé tři týdny po rozchodu jsem zase na koni. Až zejtra Pilot přijede na víkend, nesesypu už se z toho. Nebudu bulet a jestli budu pít alkohol, tak jenom proto, že budu zapíjet svoje narozeniny. Možná s tím zapíjením začnu už dneska. Přijde ke mně pár kamarádů a budem smažit bramboráky, pít hruškovici a hrát deskovky.

Za moji skvělou náladu může z části letušák a z části Třešeň. :) S letušákem jsme měli rande v pondělí po práci. Řekla jsem Všeználkovi, že jdu na rande a on mě nechal jít o hodinu dřív. Sešli jsme se v baru u moře, tam jsme si dali nějaký koktejly a pak jsme si dali noční procházku po pláži. Pak jsme se líbali na molu u jachet. :D A já jsem si říkala, jak ho sakra donutím mě pozvat k němu domů, když on je tak sladce korektní a nesmělej. Rozhodně nevypadá jako někdo, kdo by zval holku domů hned na druhým rande. Trochu jsem mu masírovala ty jeho krásný široký ramena, když mi řekl, že mám šikovný ruce a že by mi určitě nebránil jít k němu. Řekla jsem si, že lepší příležitost už asi nedostanu a tak jsem se ho zeptala, jestli je to pozvánka. Řekl, že vlastně jo. A tak jsme šli. :D U něj doma už teda tak nesmělej nebyl. Po čtyřech letech tříminutového sexu jsem měla tak asi tříhodinovej. Tady už mi bylo jasný, že k tomu tříminutovýmu už se nevrátím. Že i kdybych náhodou s Pilotem zůstala, což mi příjde míň a míň pravděpodobný, věrná už mu nikdy nebudu.

Letušák letěl hned v úterý pryč a vrátí se až v neděli. Asi si ho nadělím jako dárek k narozenimám. Představuju si, že bychom se mohli s lahví vína nejdřív podívat na nějakej film a pak si ho zase hezky rozbalím. I když úplně jsme se tak jako na tu neděli nedomlouvali, tak doufám, že to klapne. Hlavně doufám, že Pilot v neděli zase odlítá do Nelsonu a ne že tu bude smrdět až do pondělí do rána. To by mohla být docela komplikace.

No a pak tady máme Třešňa. Viděla jsem ho v pondělí. Měla jsem na sobě sexy šatičky, protože jsem měla po práci rande s letušákem, to už víte. No, v práci to nikomu neuniklo, že mi to nějak víc sluší a asi to neuniklo ani Třešňovi. Zase se mě tak jako mimoděk dotknul, tentokrát na zádech a já jsem si zase lámala hlavu s tím, jak s ním mám mluvit o samotě. I když zase mluvil o nějaké Bulharce, se kterou se teď asi vídá, takže jsem si říkala, že asi nic no. Stačilo ale počkat do středy, což bylo včera. Jeden z našich kapitánů v Christchurch byl přesvědčenej, že má volno a nepřišel do práce. A protože letěl s Třešněm, tak jsem zavolala Třešínkovi, jestli by byl tak hodnej a všechno připravil k odletu sám, pač kapitán dorazí pozdě. Třešeň říkal, že už to všechno nachystal, tak jsem mu řekla, že je úžasnej. :) A on se mě zeptal, jak se mám. A já jsem řekla, že už o moc líp, že ta věc, o které mi říkal, že nefunguje (jakože spát s někým jiným, aby se člověk rychleji vylízal z rozchodu) náhodou moc dobře funguje! A on říkal, že byl v Christchurch taky s někým na "kávě", s někým s kým asi neměl, snad nějaká bejvalá někoho koho zná, a na to já jsem se ho zeptala, kdy bude řada na mně. :D A on že co, na kávu se mnou? :D A já že jo jo, na to. A on řekl prej že kdykoliv a že kdykoliv mu mám zavolat. :D :D :D Tak jsem mu pak poslala smsku, když čekali na náklad v Palmerstonu, že doufám, že si to tam v tom super městě užívá (ona je od tam jeho ex a bydlí tam i Kejta, takže my oba svorně tohle město nenávidíme a myslíme si, že tam asi přidávaj něco do vody :D) a že ať mi dá vědět příští tejden, jestli bude chtít jít na to kafe. Odepsal, že ani nemám tušení, jak moc to tam miluje. No, já si to umím představit. Pak jsme si ještě chvilku psali, ale to už nebylo až tak zajímavý.

Každopádně já jsem teď pěkně nabitá optimismem a nemůžu pochopit, že jsem se ještě asi tak deset dní zpátky chtěla zabít. :D