Zdá se mi, že sem píšu teď nějak moc často. Asi že mi pomáhá se z toho vypsat. Je to taková moje amatérská terapie.

Včera večer jsme měli večeři s managerem (pamatujete Zubáka?), protože se nám rozpadá pracoviště. Můj šéf Bobík opět odešel. Vrátil se, protože se změnilo vedení. Jenže z toho novýho týpka se během několika měsíců stala stejná příšera, jako byl ten předchozí. Nebo možná ještě horší. Dva dny po Bobíkovi odešel i Grumpy. Nic nám nenahradí Grumpyho. Sice byl věčně vzteklej, ale udělal tam dost práce, která teď bude na nás. Bába odešla už asi před dvěma týdny. To jsme skoro i oslavili, ale znamená to, že jsme už celkem o tři lidi chudší. Teď místo čtyřech dnů po deseti hodinách budeme muset makat pět dní po osmi hodinách. To byl jedinej důvod, proč jsem neodešla k Air NZ. Proč jsem se vzdala o 20000 dolarů ročně navíc, jen abych nemusela makat víc než čtyři dny v týdnu. A teď budu makat pět a za stejný peníze. Už mi taky nechybí moc k tomu, abych podala výpověď. A zdaleka nejsem sama. 

Takže na večeři se Zubákem jsem se dostalvila já, Všeználek, Smraďoch a Broukalka. Jedinej Idiot se nedostavil, protože ten už má tuhle práci dávno v číči. Během té večeře mi zavolal Třešeň, aby mi oznámil, že mu na víkend přijede ta Bulharka. Že si nemyslel, že se to stane, ale prostě se to děje. Jasný, já nejsem připravená na vztah, takže bude spát i s jinejma, to už mě asi varoval, když mi volal minule. Zeptala jsem se ho, co potřebuje slyšet ode mě. Prej nic, jen mi nechce lhát. Tak jsem se zeptala, jestli to znamená, že se už nesejdem a on řekl, že ne, to to neznamená. Řekla jsem, že v tom případě by musel lhát jí a nebo se jí chystá taky říct pravdu? Řekl, že asi jo. No, já nejsem blbá. Je mi jasný, že jestli tenhle víkend půjde pro něj dobře, tak jsem s ním minule spala poprvé a naposled. Chápu, že mi to musel říct. Prošel si tím samým co já a stejně jako já nesnáší lhaní a podvádění. Ale stejně to bolí.

Zpátky ke stolu jsem se vrátila docela zničená. Dojedli jsme a pak jsme řešili, co budem dělat potom, jestli jdem někam ještě pařit, nebo se rozejdem domů. Všeználek objednal nějaký panáky a já jsem do sebe dva hodila, protože Zubák ho nechtěl a prej si ho mám vzít já za něj. Protože mám momentálně nejposranější život ze všech přítomných? Nikam se mi jít nechtělo, chtěla jsem jít domů a brečet do polštáře. Ale nakonec jsem se přemohla, když nás Zubák pozval k němu domů. Že jeho spolubydlící už pařej a že se můžem přidat.

Co se dělo potom, jsme se dohodli, že se jako nestalo. Já, Všeználek a Smraďoch jsme jeli k Zubákovi. Cestou jsme koupili flašku vodky a nějakej džus. U Zubáka byly dvě holky a jeden kluk. Ta jedna holka chodila s Všeználkem na střední, což byla docela haluz, pač se strašně dlouho neviděli. Ožrali jsme se jako prasata, navíc Zubák má nějakej nikotinovej inhalátor s příchutí jablka a to mi docela chutnalo, a tak jakože nekouřím, tak jsem mu to chudákovi pořád brala. Tancovali jsme tam a dělali jsme děsnej brajgl, že jsem se divila, že na nás nikdo nevolá policajty. Pak jsme se sebrali a šli jsme někam do klubu, kde hráli fakt dobrou muziku a super jsme si zatrsali. Já jsem pak nějak chtěla bejt sama a šla jsem ven. Po chvíli za mnou přišel Všeználek a šli jsme se spolu projít. Já jsem ho na začátku nemusela, ale poslední dobou jsme fakt kámoši. A teď, jak jsme byli opilí, tak jsme se najednou bavili o věcech, který bych nikdy nikomu neřekla a on asi taky ne. Poprvé na Novém Zélandě jsem našla někoho, s kým se můžu bavit o všem. S někým, kdo si prošel stejnýma věcma a rozumí mi. Už jen kvůli tomu jsem fakt ráda, že jsem šla s nima pařit, i když se mi nechtělo. Před Všeználkem mám už jenom jedno tajemství. A totiž to, že ten týpek, co zrovna spí s někým jiným, je jemu dobře známý Třešeň. Jakkoliv mě lákalo mu to říct, ovládla jsem se.

Ta Všeználkova spolužačka se kolem mě pořád ovíjela. Teda ona se ovíjela kolem každýho, i kolem Zubáka a to jsem jí trochu záviděla. :D Kolem třetí jsme rozvezli lidi domů. Já na zadní sedačce jsem se mazlila s Všeználkovou spolužačkou a Smraďoch měl na klíně tu druhou spolubydlící. Ten už si na ni brousil zuby, ale ta mu nakonec dala košem a šla spát. Všeználek mě a Smraďocha pak odvezl na letiště, kde jsme parkovali a vzal roha. Smraďoch se mě ještě snažil přesvědčit, ať s ním jdu ještě někam chlastat, ale rozhodla jsem se, že ho tam nechám a prostě pojedu domů. Jo, řídila jsem v podroušeném stavu. Doma jsem si dala ještě vodku a padla jsem do postele. Tam jsem se přitulila k Pilotovi a brečela jsem mu na rameni, dokud jsem neusnula. No, aspoň už nebrečím kvůli němu.

Zase mám další víkend, kterej se prostě snažím jen přežít. Protože až v pondělí se asi dozvím, jak to Třešňovi šlo o víkendu a jestli se s ním zase někdy uvidím. Na jednu stranu jsem za to ráda. Protože jsem zase začala přemýšlet, jak podřídit svoje plány chlapovi. Že možná bych na ty tři měsíce do Austrálie jet neměla, abych mohla být s ním. Vždycky to dělám. Měním svůj život, to co chci, kvůli někomu jinýmu. Proto jsem přišla na Zéland, kterej nemůžu vystát. Tohle musí přestat. Musím se začít starat v první řadě o sebe. Nadruhou stranu mi připadá, že jsem ve stejné situaci, jako před čtyřmi roky. Úplné Deja Vu. Pilot taky nejdřív měl rozehranou Kejtu jako Třešeň Bulharku. Pak se vyspal se mnou a pak zase s ní.... a pak jednoho dne začal lhát o tom, že to s Kejtou ukončil. Proč jsem zase v té stejné situaci nechápu. Život se mi asi snaží něco říct.

Přikládám písničku, u které se poslední dny hrozně dojímám. Věnovala jsem ji Třešňovi.