Árbí konečně přijel na pár dní do Aucklandu, jenže já jsem se mezitím ještě párkrát viděla se Sídžejem a zjistila jsem, že vlastně ani nechci vídat jiný chlapy. Jenže jsme si to nastavili tak, že je to nezávazný. Ještě aby ne. Náhradní mámu jeho třem dětem dělat nechci a taky bych nesnesla žít s masožroutem. Nebo si to tak aspoň myslím. Další problém je, že se mi zdá, že se ještě úplně nevylízal z rozvodu. Rozešli se v srpnu, byli spolu 15 let a mají ta děcka. Takže mu to asi trvá dýl. A chlap, kterej se ještě nezahojil, bude toxickej pro každou ženskou, která se ho pokusí milovat. No, takže jsem v rámci mé osvědčené metody vytloukání klínu klínem šla na to rande s Árbím. Ten už mi nějakou dobu vypisoval, jak moc se na mě těší, no bylo mi trochu ouzko a trochu jsem si připadala jako ku.va. Kde jsou ty časy, kdy jsem s tím neměla problém. Šli jsme na večeři. Já jsem si pak odložila něco do auta a jak jsem se naklonila, tak kolemjedoucí týpci začali pořvávat, že mám super zadek. A Árbí mě důležitě chytil za ruku a oni mu začali skládat poklony. :D Šli jsme ještě do baru na drink a pak k němu na hotel. Tam jsem se ani moc netěšila a fakt jsem si to ani neužila a myslela jsem tak akorát na Sídžeje. Už mi tím pádem bylo jasný, že Árbího vidím naposled.

Předevčírem jsem byla na takovém minikoncertu jedné kapely, ve které zpívá můj spolubydlící. Sídžej tam přišel, i když tento týden má děcka a normálně se během tohoto týdne nevídáme. Dorazil v jedenáct v noci, ve dvanáct bylo po všem a on že chce jít domů. Jsem se mu smála, že už je asi na ponocování starej, ale on se mi pak svěřil, že prostě byl jenom nadrženej. :D Jsem mu ráno poslala necudnou smsku a on z toho byl hotovej celej den. No, bylo to divný, dovádět u něho v ložnici, když vím, že tam někde má děti. Museli jsme se dost krotit. Ale i tak to bylo super. Já sem z něho hotová, jen se na mě podívá. Konečně pořádnej chlap. No nic, budu se teď vídat jenom s ním. Uvědomuju si, že se zamilovávám a že si pěkně namelu. A bojím se, že to bude o dost dřív, než by mi bylo milé. Pokud by mi to vůbec někdy bylo milé.

Můj spolubydlící se po vystoupení Sídžeje zeptal, jak dlouho jsme prej spolu. Bože to je vůl. Jako já chápu, že jsme se tam k sobě chovali jako dva zamilovaní, ale já jsem mu to říkala, že mi přijde týpek z tinderu. A ne, že mi přijde přítel, voe. No a Sídžej chudák nevěděl, co odpovědět. Začal něco koktat že "eeeeeehh hmmmm uhmmmm...... tejden? Hmmmm...... teda technicky vzato, my nejsme spolu." :D

Dva týdny v nové práci uběhly a já se ještě nemůžu rozmyslet, jestli toho kroku lituju, nebo ne. Pracuju teď 6 dní v týdnu. Přesčasy neplatěj. :D Aspoň, že je to jen přes den a nemám už žádný noční a odpolední, co končej v noci. Upravilo se mi spaní, přestala jsem pít kafe a brát melatonin a můžu se vídat s lidma po večerech, což předtím nešlo. Měli jsme na tu práci být dva. Já a Šprt. Jenže náš šéf odešel, takže můj šéf je teď Šprt a máme se ve dvou dost co ohánět. Žádnej Netflix a sledování Ulice při práci. Pořád někde běháme, jezdíme autem po letišti a tak. Lidi jsou tam super, je s nima sranda a berou mě. Po minulý práci je mi sice smutno, ale protože chci lítat, tak prostě zatnu zuby a budu makat. Jo a všichni mě berou jakože jsem tak v jejich věku a pak jsou děsně vyšokovaní, když se dozvěděj, že je mi o deset let víc. :D Připadám si trochu opožděná. Kde tyhle lidi budou, až budou v mým věku? Ředitelé zeměkoule? Ale to je tím, že jsem se tady prostě nenarodila. Co naděláš.

Jo a Kris má novou práci, dělá něco jako dřevorubectví nebo co, takže je věčně v lese a jako správná fetka pořádně kouká a sbírá každou lysohlávku, kterou uvidí. Tuhle jsem byla u nich doma odložit špačka a zjistila jsem, že Kris z pokoje pro hosty udělal sušárnu hub. A hned mi podával hrneček s houbovým čajem. :D Ale to byly jen 3 houbičky, to jako ještě nic moc, ale včera tyjo jsme byli ještě s dalšíma kámošema na obědě a pak jsme šli do bazénů a do sauny a pak Kris vybalil supersilný čaj z padesáti houbiček! A protože hovno víme, kolik se toho může vlastně pít, tak jsme se pěkně zliskali. To jsem jako úplně tak nechtěla, protože jsem šla druhej den do práce. No a nejhorší na tom bylo, že když jsem byla úplně nejvíc mimo a smála jsem se každé číčovině, tak mi volal Šprt, že mi předává telefon. :D :D :D Jako sorry dude, ale já jsem myslela, že ten telefon budu mít až od rána a ne už večer. Dalo mi dost práce předstírat, že jsem normální a myslím, že se mi to asi moc nepovedlo. Bože můj, můj manager si teď bude myslet, že jsem už v 8 večer byla opilá, hlavně když mám mít na starosti firemní telefon. A přitom já jsem nic nepila. Jen trochu čaje. :D No nic, nechala jsem se odvézt domů a šla jsem spát. Kris prej, že půjde ještě na nějakou smažko akci, takže mi pak pořád psal, že lituje svých životních rozhodnutí a podobně. Já jsem mu odepsala, ať už mě neotravuje, že jdu spát. A on že tak dobrou. Jo a užij si ten film, protože spát určitě nebudeš. :D Ale jo, spala jsem. Trochu. A teď hurá do práce. Jo a myslím, že jsem psala Sídžejovi a mám teď z toho blbej pocit, neměla jsem to dělat. Zejtra se máme vidět, no já doufám, že to nezruší. :(