Tak jsem to minule dobře odhadla, že jak uhodí pondělí a Sídžej se zbaví dětí, tak si vzpomene, že žiju. Jo, porušil naši dohodu o 24 hodinách, ale protože jsem ji sama porušila minulej tejden, když mi skončily krámy, tak jsem nemohla nic moc říkat. Jako nechtělo se mi nikam a vlastně jsem ho nejdřív odmítla. Měla jsem před odchodem z práce rozhovor s Hezounem a dost mi zkazil náladu na cokoliv. Vyčetl mi pár věcí. Jednou z nich byl můj akcent a že mi lidi nerozumí. Už mě to začíná srát, jak se Hezoun a Šprt navážej do mýho přízvuku. V minulý firmě jsem s tím problém neměla a tady mě za to budou pořád buzerovat. Moc dobře věděli, že přízvuk mám, když mi tu práci nabízeli. No a další věc byla, že jsou věci, který ještě nemám zmáknutý (jako bych tady o tom minule nemluvila, že si je Šprt nechává pro sebe) a lidi pak místo mně volají rovnou Šprtovi a on tím pádem nikdy nemá volno. Vůbec to náhodou nemůže být tím, že jsou prostě zvyklí mu volat. :D No prostě se mu zdá, že jsem nějak moc pozadu. No super.

No takže jsem měla náladu pod psa a k Sídžejovi se mi nechtělo, ale pak jsem s ním mluvila po telefonu a trochu se mi ulevilo. Nalákal mě na víno a na pořádný obejmutí a obojí jsem vlastně potřebovala. A on asi taky, protože když jsme pak spolu leželi v posteli, tak se mi tam chudák nějak sesypal a normálně i tak trochu brečel. Jestli ten se z toho jeho rozvodu někdy vyhrabe, tak už asi všichni.

V úterý mi dal Šprt volno. Ještěže tak, protože po tom kartáči od Hezouna jsem měla po chuti tam chodit. Ráno jsem si volala a Třešněm. Už strašně dlouho jsme spolu nemluvili, ale potřebovala jsem nějakou morální podporu, abych s tou prací rovnou nesekla. Mluvili jsme spolu skoro hodinu a mimochodem mi řekl, že s tou jeho holkou se pořád vídá a už ji i představil dětem. Pak jsem šla na oběd s novým týpkem z tinderu. Vzala jsem ho do kaféčka, kde jsem byla dvakrát s Třešněm. Třešeň ten podnik předtím neznal, ale asi si ho díky mně oblíbil, soudě podle toho, že jsme tam na sebe narazili. Já tam s jiným chlapem, on s jinou ženskou, no super!

Týpek z tinderu je takovej typickej kiwák. Z rodiny farmářů (to je něco pro vegana) a hrozně žere rugby. Když to není kriket, tak je to rugby. Teď je tak na půl roku na nemocenský, protože si při zápase přetrhnul achilovku. Já když jsem si vzpomněla, že mám jít do práce, tak jsem si říkala, že bych tomu rugby možná taky mohla přijít na chuť. Trochu se takhle pěkně zmrzačit a půl roku tam nemuset.. No, je vyšší než já, taky má super ramena jako Sídžej, ale bohužel až takovej fešák jako Sídžej to není. Ale aspoň nemá a nechce děti. Stejně se mi nechtělo domů, protože tam na mě čekalo učení. Tak jsme šli ještě na bowling a pak do kina na Han Solo. Tam mě držel za ruku a já jsem se ho držela jako klíště, protože mi byla pěkná kosa a on byl pěkně horkej. Pak jsme se před kinem dlouze objali. Já jsem to věděla, že on by nejradši ještě nějakou líbačku, ale radši jsem se rychle vyvlíkla a s odstupem se rozloučila. Na nějakou tu srandu bych ho třeba využít mohla, ale přišel mi jako fakt hodnej týpek a nerada bych mu ublížila. On sice tvrdí, že si ublížit nenechá a že po mně nic nebude chtít, ale pak hned dodal, že jedině, že bych se rozhodla, že bych chtěla něco víc já. Tak já nevím, jestli si to představuje jako Hurvínek válku, nebo má nějakej zázračnej vypínač. City on/off. Já bych takovej vypínač asi chtěla.