Před lety jsem si koupila kolo, že na něm budu jezdit do práce. Jenže výmluva se s výmluvou sešla a do práce jsem na něm jela tak třikrát. Nejvíc se mi nelíbilo, jak jsem vždycky dojela zpocená. Není nad to, začít den pěkně smrdící. Před několika měsíci mě to zase popadlo. A tak jsem si koupila kolo druhé. Tentokrát elektrické, abych do té práce nejezdila zpocená. A byla jsem na něm v práci kolikrát? Jednou! Tentokrát se mi zase nelíbilo, že je zima, že často prší, že bych musela dřív vstávat..

V pátek ráno jsem se vzbudila a měla jsem v telefonu smsku od spolubydlícího, že mám rozsvícený světla od auta. Podivila jsem se tomu, jestli je takhle po ránu už ožralej nebo co, protože moje světla sama zhasnou po vypnutí motoru. No, měl pravdu. Světla svítila. V autě byl děsnej bordel a plasty kolem volantu byly vytrhaný a kolem zapalování trčely dráty. Super, takže někdo se mi pokusil ukrást auto a ještě se mu to debilovi nepovedlo. Aspoň se tedy zmocnil mojí powerbanky za 200 dolarů. Pas, řidičák, letištní řidičák a letištní průkaz tam naštěstí nechal. Hlavně z toho pasu by mě asi jeblo, když tady ani nemáme ambasádu. Auto jsem musela nechat odtáhnout, protože zapalování bylo nefunkční. A tak přišla řada na kolo. Dojela jsem do práce a za hodinu jsem měla prázdnou pneumatiku. Prostě den blbec. Naštěstí kluci v práci jsou zruční, tak mi to opravili. A od tý doby jezdím každej den na kole. Pořád ještě nemám auto opravený. Zejtra bude porpvé pršet. Jestli i tak dojedu do práce, tak snad to auto prodám. Nač ho v tom případě teda vůbec potřebuju? Autem mi to trvá 15 minut, na kole 30. I se zastávkou v pekárně a na napití. Takže mě to stojí dohromady jen o půl hodiny víc času, ale zato získám rovnou hodinu sportu. Sice si asi myslíte, že elektrický kolo není sport, ale i na něm se musí šlapat. Navíc si můžete nastavit různé stupně "pomoci", takže můžete klidně jet i sami. Zajimavý je, že jsem ještě nepotkala jinýho cyklistu. Jsem široko daleko jediný pako!

Udělala jsem tu druhou zkoušku, co potřebuju k lítání. Teď už mě čeká jenom letecký zákon a do toho já se ne a ne pustit. Šprt měl minulej tejden dovolenou, takže jsem musela dělat za oba, tedy dvanáctky, takže jsem učení odložila, ale teď už bych to odkládat neměla a stejně se ne a ne dokopat. Jo dostala jsem moc pochval, jak jsem to tam pěkně bez Šprta zvládla a konečně jsem si chvilku připadala, že vím která bije, když každej chodil se vším za mnou a ne za Šprtem. Patnáctýho mi vyprší zkušebka, tak uvidíme, jestli ještě budu mít práci i potom. :D