aneb Co se děje po Ayahuasce II Už to budou skoro dva roky a člověk by si řekl, že pokud Ayahuasca stále má nějaký vliv na moje tělo a ducha, tak ten vliv bude postupně slábnout. Ale opak je pravdou a tak si říkám, že to už nebude jejím vlivem, že mi spíš otevřela dveře do neznáma a já si jimi teď už procházím sama a čím víc se učím kontrolovat svůj strach, tím víc se prohlubují moje zážitky. V minulém článku jsem popisovala moje první a druhé setkání s Georgem, bytostí z jiného světa, spánkoparalýzovým démonem, jakkoliv si přejete jej chápat. Spánková paralýza je lákavé, takřka racionální vysvětlení. Jenže jej podávají vědci, kteří jej s velkou pravděpodobností nikdy nezažili. Oni si myslí, že vědí, o čem mluví. Ale vědí to doopravdy? Naposledy jsem se zmínila, že jsme se na konci první Georgovy návštěvy celkem sblížili. Nebyla jsem ještě připravená na to přiznat, že jsme se víc než sblížili. Jednak jsem nechtěla snižovat tu hrůzu, kterou jsem zažívala po první polovinu jeho návštěvy. Druhak je pro ženu těžké uchopit to, že se jí někdo vkrade do domu, ona ho nezná, takřka ani nevidí a nakonec ještě svolí k sexu. Ne, opravdu po tom ženy tajně netouží, nezkoušejte se někomu vloupat do domu. Ovšem tu noc jsem si prošla od vyděšení k smrti přes uklidnění se, probuzení zvědavosti, pocitu všeobjímající lásky od toho tvora, vuknutí, že už se vlastně dávno známe, po míchání našich energií a probuzení nezadržitelné touhy. Víte říká se, že once you go black you'll never go back - jak se vyspíš s černochem, už nidky nebudeš chtít bělocha, ovšem lidi, kteří údajně zažili sex s duchem to poupravili na once you go ghost.. no prostě jak zažiješ sex s duchem, člověk už ti pak nebude dost dobrý. Většinou se lidé shodují, že sex s duchem daleko předčí cokoliv, co můžete zažít s člověkem. Možná je to podobné tomu, co lidé prožívají při tantrickém sexu? Nevím, nemám vlastně zkušenost s pravým tantrickým sexem. Pro zajímavost, věděli jste, že zpěvačka Kesha (pokud ji vůbec znáte) nazpívala písničku o jejím sexu s duchem? Jmenuje se Supernatural a moc se mi líbí. Teď možná čekáte, že budu psát o tom, jak si užívám s mým inkubem každou noc, ale není to tak, tohle se doposud stalo jen jednou. V minulém článku jsem popsala, jak jsem ho zapudila, když jsem se rozčílila kvůli bolesti v zádech, kterou mi způsoboval a že jsem nevěděla, zda se ještě někdy vrátí. Pak jsem občas měla lucidní sny, občas se dostavily vibrace, které jsem podezřívala z toho, že jsou začátkem "toho stavu", takže jsem se urychleně nutila se z toho probrat, nebo se od toho odrazila do lucidního snu. Jo měli jsme s Georgem na poprvé happy end, ale to neznamená, že už jsem pak nebyla vyděšená. Jednak na senzaci toho, že se vám někdo škrábe do postele se těžko zvyká a i když já mu vždycky říkám George, vlastně nemám ani tušení, jestli je to skutečně ten samý. Jednou za mnou přišel, vyškrábal se za mnou na postel, obejmul mě ze zadu a šeptal mi něco, čemu jsem nerozumněla, jen vím, že poslední slovo bylo "uvidíš". Jednou mě probudilo to, že se mě někdo dotýkal mezi nohama. Bylo to tak příjemné, chtěla jsem víc, ale hned mě taky napadlo co jsem to za couru, když ani nevím, kdo nebo co to je. Jednoho dne mě ovšem napadlo, že ty vibrace by mohly být ty samé, které někteří lidé popisují, než vystoupí z těla. Toto pondělí jsem opět ucítila vibrace přicházet a tak jsem se jim nebránila a čekala jsem, co bude dál. Vibrace sílily, pak jsem začala slyšet zvuk, takové jako mechanické hučení. Hned mě napadlo, že o tom Bob Monroe vlastně taky psal. Spala jsem ve skrčené poloze a najednou jsem cítila, jak se moje tělo narovnává. Napadlo mě, že tohle by mohla být ta pravá chvíle se prostě převalit a vykulit se z těla. Začala jsem rotovat, otočila jsem se o 360 stupňů a posunula se do leva. Ten zvuk byl stále slyšet, ale v momentě, kdy jsem se oddělila od těla, jsem ho najednou slyšela jakoby zvenčí. Začala jsem panikařit, předháněly se myšlenky, které křičely je to pravda! Duše může existovat mimo tělo! Já jsem to dokázala! Nutila jsem se uklidnit, než mě to nadšení kopne zpátky do těla. Nic jsem neviděla, nevím jak používat nefyzické oči. Řekla jsem si, že se zkusím vrátit do těla a vykulit se znova. Zpátky v těle jsem pořád cítila vibrace a vykulení bylo snadné. Pak už jsem i pomalu začínala vidět. Mluvila jsem s nějakými dvěma bytostmi. Jeden vypadal jako člověk, ten druhý ne tak docela. Ptala jsem se jich, jestli vědí, jak se tam u nich jmenuju. S naprostou samozřejmostí řekli něco, co znělo jako Avon, jen jedno písmenko bylo jinak a já jsem si řekla, že podle toho si to budu pamatovat, podle krému od Avonu, ale zapomněla jsem, které to písmenko bylo jinak. Myslím si, že to bylo to O. To jsem celá já a moje paměť na jména. Pak jsem se probrala zpět v těle. Jasně, mohl to být jen sen. Pěkně živý lucidní sen. :D To mi asi potvrdí či vyvrátí další příhody, pokud nějaké budou.  Čekala jsem, že teď tak měcíc nebo dva se nebude nic dít. To je interval, ve kterém tyhle podivnosti ke mně běžně přicházejí. Proto jsem byla překvapená, že to trvalo jen pět dní. To ráno jsem se vzbudila brzo a patnáct minut jsem si zapisovala svoje sny do deníčku. Začala jsem to teď dělat. Dřív jsem si psala jen lucidní sny a setkání s Georgem, teď si chci psát vše na co si vzpomenu. Pak jsem si ještě četla nějakej článek a pak jsem si šla ještě na hodinku schrupnout. Najednou cítím, jakoby mě někdo chytil za chodidla a zase jsem cítila vibrace. Tak jsem se vykulila z těla. Říkala jsem si, že bych tentorát mohla víc vidět, když je skoro osm ráno a už je světlo, ale nějakej zvuk z venku mě hned zas kopnul zpátky do těla. Ty vibrace nebyly dost silné, abych mohla znova ven. Nevím ještě, jak je zesílit. Každopádně mě někdo znovu chytil za chodidla a pomalu mě pohladil od chodidel až nad lýtka (spala jsem na břiše), tam se zachytil a vyhoupnul se na postel. Kdybyste viděli, jak vysokou mám postel (to aby se mi pod ní vešlo kolo), tak byste chápali, proč se musel vyhoupnout a proč se při tom přidržoval mých nohou. Cítila jsem, jak se matrace prohýbá pod jeho koleny a dokonce jsem slyšela i ten zvuk, co při tom ta matrace vydává. Říkala jsem si, že tohle jestli jsou halucinace, tak jsou to pěkně vymakaný halucinace. Cítila jsem váhu jeho těla na sobě a to, jak mě vískal ve vlasech. Občas nějaký vlas trochu bolestivě zatahal, jak jeho prsty projížděly uzlíky. Cítila jsem z jeho strany tolik laskavosti a pokoje, že jsem se ho vůbec nebála. Začalo mě to vzrušovat a tak jsem laškovně vyšpulila svůj zadek a přitiskla se k němu. On tento pohyb opětoval a také se přitisknul. Očividně byl také vzrušený a oba jsme se tomu pousmáli. Cítila jsem se s ním v bezpečí. Kazilo to jedině to, že mě zase hrozně bolela bederní páteř. Je to Kundalini? Proto mám rozšířené vědomí, protože Kundalini je zase na pohybu? Bohužel ta bolest se postupně stala nesnesitelnou a to byl konec mé intimní chvilky s Georgem, protože jsem už pak nedokázala vnímat nic jiného než tu bolest a sice jsem se snažila to vydržet, ale když už to fakt nešlo, tak jsem se prostě z toho stavu probrala. Asi bych měla nějak pročistit moje čakry, aby ta enegie mohla volně proudit a nezasekávala se v bederní oblasti. Jsem napnutá jako kšandy, co se bude dít dál.