Vyměnili jsme si kafe.

Seděli jsme vedle sebe na lavičce u Vltavy...

Jedno kafe bylo silný, druhý přeslazený... (chutnaly mi obě, Tobě asi ani jedno :o))

Probírali jsme Babiše (dá se volit?), Kalouska...

Občas jsme se sebe dotkli, chytili za ruku, dotkli se stehny, jak jsme seděli vedle sebe...

Proč řeknu "Zeman" a ne "(pan) prezident Zeman" ...

Vůbec jsem u kafe nevnímal, že si někdo sednul na stejnou lavičku a mohl mě, nás slyšet...

Dá se lidem (veřejnosti) vůbec vysvětlit, že by mohla bejt rovná daň nebo nebejt DPH?

... normálně si přisedl hned vedle mě a já si toho nevšimnul...

Jak to, že je povídání a představy tak silný? Neobjektivita? 101?

... mohl slyšet, jak si říkáme, že teď (právě TEĎ) bychom se zase pomilovali a potom pokračovali v povídání o politice.