... aneb (skoro)povinná literatura pro Váš vztah. 

 

Jen namátkou jsem pro Vás dnes vybral dva krátké úryvky z knih Miroslava Plzáka. Stojí za přečtení a za úvahu! Ostatně stejně tak jako většina jeho myšlenek a jeho knih!

 

MUDr. Miroslav Plzák, CSc, (25.srpna 1925  Libušín - 13.listopadu 2010, Praha)   

Český publicista, psychiatr a propagátor nových metod v psychoterapii a poradenství. Byl klasikem manželského poradenství a zakladatelem samostatného vědního oboru věnujícího se manželství - matrimoniologie. Napsal světově první vysokoškolskou učebnici na toto téma. Byl spoluzakladatelem telefonické Linky důvěry fungující od roku 1964 jako první v tehdejším východním bloku.

Koloval o něm mýtus, že byl pětkrát ženatý,ve skutečnosti byl ženatý jen dvakrát, podruhé téměř  40let, až do své smrti.

Traduje se, že od něj pochází rada "Zatloukat, zatloukat, zatloukat" (někdy i s dovětkem "a když se to provalí, tak zase zatloukat") pro nevěrné manžele. V posledních letech života však své autorství této rady vyvracel. V rozhovoru pro Reflex se vyjádřil, že je ochoten se vsadit s kýmkoliv třeba o sto tisíc, že doklad o takovém jeho výroku neexistuje^, resp. že není obsažen v jeho knihách.

"Chvála všednosti"

   ..."Stereotyp je ve vztahu životadárným prvkem. Je zárukou fungování, a když se nezavede, nastane ve vztahu chaos, který je destruktivní. Pod pojmem životadárný stereotyp si můžeme představit, že partneři spolu třeba jednou týdně posedí u televize, nebo jdou do kina či na procházku, ale mají také svůj individuální program - on jde třeba každou středu na fotbal, ona na košíkovou. A vědí, že v ostatních dnech se budou potkávat doma, jíst spolu, povídat si...

Nelze čekat, že v dlouhodobějším vztahu se budou partneři každý den radovat, milovat a překvapovat něčím novým. Že má být každý den pro dvojici sváteční, to jsou jen romanticko-sentimentální žvásty, a člověk, který by to vyžadoval, je infantilní.

Vždyť abychom poznali a vůbec věděli, co je sváteční, musíme poznat i ty všední dny. Chvála všednosti ve vztazích! Pokud manželka přijde za manželem a začne mu vyčítat, že už to mezi nimi není jako kdysi a že už ji to takhle nebaví, tak má buď milence, nebo je naivní.

Pak hrozí, že vztah může sklouznout k takzvanému nezdárnému stereotypu, kdy čas manželům vyplňují hádky. Pokud by byl muž aspoň trochu chytrý, měl by své nespokojené ženě odpovědět, že pokud spolu v klidu prožijí šest dní v týdnu a jeden den si užijí jako ten sváteční, neděje se nic hrozného. Naopak!

 

Typologie žen – partnerek:

ŽENA – PRINCEZNA 

    Žena-princezna vychází z vnitřního přesvědčení, že mezi ní a vámi je nepřeklenutelný rozdíl, ona vám poskytla nekonečnou milost tím, že vám dovolila si ji vzít. Zapomínajíce na to, že je to jejich věc, když sestoupily na nižší úroveň společenské a lidské úrovně, dávají vám to neustále na vědomí. Princezny s vámi jednoho dne přestávají mluvit zdánlivě pro nic za nic. Ve skutečnosti jim jdete nějakým způsobem na nervy, především proto, že jich nejste hoden. Začnou se žrát tím, že si vzaly někoho pod svou úroveň, a to pomyšlení je natolik stravuje, že v tiché zlosti několik dnů mlčí. Stane se třeba, že jejich kamarádka dostane dary od svého milého z Kanady. To ji podráždí, protože ji hned napadne, že kdyby si vzala někoho jiného, měla by také věci z Kanady, což vám ovšem neřekne, ale urazí se pro to. Chápejte! Ona se urazí na vás, že si vás vzala a že jí nevozíte svetříky ze zámoří.

Princezna je vždy žena budící dojem čistoty ve všech ohledech, a tudíž je pro ni neúnosné, aby vám to přímo vytkla. Protože na druhé straně je přece pod její úroveň, aby u ní mohly hlouposti z Kanady hrát nějakou roli. Jenomže hrají. A v tom zmatku a z titulu, že je princeznou, zlostně mlčí a odhání vás od sebe.

Žena-princezna se dále projevuje tím, jí nesmírně záleží na "pavlači". I když tou pavlačí jsou třeba vaši přátelé. Stane se, že se její kamarádka objeví ve společnosti s nějakým světákem úchvatného zevnějšku, a v tu chvíli jste jí protivný, neboť se vámi nemůže blýsknout před svými známými, není ve vaší moci být světákem úchvatného zevnějšku.

Žena-princezna pak s vámi buď najednou přestane mluvit, nebo hovoří takovým podivně štěkavým způsobem.

Pro ženu-princeznu je muž módním doplňkem. Pokud jím být nemůže, žena s ním nemluví a vymýšlí si všechno možné, aby ho ponížila. Muž, který se domnívá, že má v ženě-princezně poklad, jaký si nezasluhuje, je často poddajný jako vosk. Během let ztrácí soudnost, takže po dvacetiletém manželství vidíte pěkně vypadajícího pána vedle zakyslé matróny, jež s ním však proti všem zákonům zdravého rozumu jedna jako se slouhou. A dlouho, velmi dlouho říká: "Mohla jsem si vzít někoho daleko lepšího..."

 

 

Z knih MUDr. Miroslava Plzáka  vybral a textem doplnil:  Winston Wolfe