Milý deníčku,

nejsem na tom moc dobře. Pár dní jsem už nejedla, lovit je čím dál tím těžší. Objevila se tady ale skupinka tří vlků. Je to jedna fenka a dva psi. Vypadá to, že jsou tuláci, jako já. A jsou hodní. Niky, tak vlčice mi dnes přinesla kus z jejich úlovku. Chvilku jsem váhala, nevěřila jsem jí. Ale potom jsem se do toho pustila. Ty dva kluky ještě neznám, ale zdá se, že to tady Niky tak trošku vede. Jsem za to ráda. Doufám, že se o mě postará, než budu schopná se zaopatřit sama. Bylo by to zrovna teď ideální. Mám hodně práce s norou a se vším kolem nastávajících prcků. Niky se nezdá být zlá, spíš mi přijde, že něco podobného zažila také. To by bylo ještě lepší - věděla by totiž, jak mi teď je. Mohla bych z toho těžit. Mohla bych se soustředit na rodičovské povinnosti a zbytek nechat na Niky a její smečce. Jenom doufám, že se její postavení nezmění. Že se mě třeba nebude snažit vyhnat z jejich teritoria. To už bych byla opravdu nahraná. A to si teď už opravdu nemůžu dovolit. Můj velký den se blíží a musím být v bezpečí...