Milý deníčku,

včera jsem porodila. Trochu dřív, než jsem měla, ale děti jsou v pořádku. Je jich pět. Za jiných okolností bych jich chtěla víc, ale v momentální situaci jsem ráda, že jich je tak málo. Dnes jsem konečně poznala i ty dva kluky. Niki mi je přišla představit. Jeden se jmenuje John a druhý Charlie. S Johnem Niki, jak jsem si všimla, válí. Ale Charlie také není na škodu. Jsem oficiálně přijata do smečky i se štěňaty. Každý si očichal i malé, kluci se dokonce rozhodli, že budou moji noru hlídat. Vypadá to tak, že dva půjdou vždy na lov a jeden zůstane poblíž. Je to super, protože se alespoň ještě týden od svých malých nehodlám oddalovat. Vždy vyjdu jen na jídlo a ulevit si. To je prostě potřeba. A potom hned zase dovnitř. Nechci je nechávat s těmi vlky. Ujali se mě, to ano, ale už nebudu nikomu hned tak věřit.
Každopádně jsou na mě hodní. Nechají mě jíst jako první, až potom jdou oni. Podle všeho to jsou schopní lovci. Ve třech není lehké skolit dospělou a zdravou antilopu. Není to nemožné, ale snadné taky ne. Už se těším, až půjdu na lov s nimi. Ale na to si budu muset ještě počkat. Teď jsou v první řadě moje děti.