Musím uznat, že bez prášků být spolu v techtle-mechtle pozici je docela vzrůšo. Člověk sice může počítat, jak chce a být si jistý, že k ničemu nedojde, ale co když..? A to je ten problém. Sice vím, kdy, jak a proč ale "ruka mě cuká". Fakt že jo. Nejrači bych se vykašlala na nějaké počítání plodných a neplodných dní, a prostě pišala, jak divá s tím, že se třeba stane nehoda. Opravdu bych na to kašlala a absolutně si nedávala pozor. Jenže to nejde. Ještě, že mám tolik rozumu, že mě onen rozum drží na uzdě. Vím, že i když se to stane neplánovaně, tak se na nás V nevykašle a nepošle mě nikam z kama bych se vrátila bez toho drobka. A ono toto vědění je tak silné, že si musím připomínat, jak moc nefér by to vůči němu bylo. Vždyť sem mu slíbila, že to půjde i bez prášků a antiny, jako takové. A on mě věří a teď bych řekla co? "Hej sorry, tak sem se přepočítala tak se stalo no a co?"? To mu přece nemožu udělat... Jenže j bych tak moc chtěla. Ale když mu to teď řeknu a fakt b se stala nehoda, tak by mě nevěřil, že v tom nemám prsty. A nechcu aby si myslel, že sem to vysadila jenom kvuli tomu, že ho oteď líp překecám nebo tak něco. Ale už je to prostě risk a je to na hraně a je opravdu těžké se na té správné straně hrany udržet. Bože, jak se mnu to mydlí...

Ani nevím, jestli jde o článek, jako takový. Spíš pochod mylšenek :-D