V nemocnici a s rizikem

16. 10 2017 | 16.53

Tak jsem se dneska vrátila z nemocnice... Minulé pondělí mě bylo dost blbě. Křečev podbřišku a tak... pak to nějak přešlo, tak jsem ten den byla v klidu s tím, že to prostě nic není. Jenže v úterý už jsem ležela v nemocnici. Samozřejmě mě udělali tisíc testů, já dva dny na kapačkách no a dneska mě pustili. Nedopadla jsem sice nejhůř, ale ráda bych dopadla líp... no posuďte.

Zvětšená ledvina - takže mě pak hodně bolí v zádech, jenom se dotknout. Musím hooooodně pit, tím pádem běhám stokrát za hodinu na záchod. Ale zlepšilo se to.
Zkrácený čípek a tvrdnutí břicha - takže mě docela straší s předčasným porodem a tak. Musím byt v klidu, nic netahat, nenosit, nezatěžovat....
Křivá záda - jsem skolozik, takže mě holt záda bolí víc, než normálního člověka. Zrovna mě dali už i těhotenský pás, ikdyž zatím nemám nějak extra pupek. Ale prý to trochu zpevní záda a mělo by to byt lepší. Sice mě to všechno bolí, sem tam mě rýpne v břichu, ale je to v nějaké únosné míře, takže když jsem v klidu, tak to rozdýchám a přežiju bez prášků.
Na rizikovém sice přímo nejsu, ale štve to dost.

Ta ledvina mě vystřelovala až do břicha plus to tvrdnutí a tak, takže není divu, že jsem se kroutila v křečích... jak říkám, dopadla jsem líp, než jsem mohla, než to vypadalo. Na druhou stranu jem dopadla hůř, než jsem chtěla. Takže doma nemožu hodinu v kuse uklízet, vařit a pod, protože jak mě začnou bolet záda, tvrdnout břicho a tak, tak se mám pokud možno hned zklidnit, lehnout, počkat.... na bolest max paralen a to jenom když to nepujde vydržet...

Mám radost. Blíží se svátky a narozeniny v polovině rodiny a tak a já vydržím tak 2 hodiny v sedě. V pátek jsem měla návštevu a k té druhé hodině už to šlo poznat, v noci jsem si musela brat prášek od bolesti, takže na sebe holt musím dávat fakt pozor. To bude akorát tak zajet si pro dárky, dat si rychlé kafé a dom  Bude to problém, protože, rodina mojého je taková aktivní hujerova, takže tam je to aspon na 5 hodin, a opovažte se odejít před večeří  neříkám, že to nepochopí, nebo tak, ale přece jenom... je to prostě naprd.

Maličká ještě naní na světě a už se to tu řídí podle ní víc, než se mě líbí. Můj je teď do večera v práci, a ještě aby mě pomáhal doma, mezitím, co já se budu prakticky válet v posteli   mrzí mě to už jenom kvůli němu, ale tak holt, budem to muset zvládnout. Třeba to nic není a nakonec mě budou porod vyvolávat 2 týdny po termínu, ale taky možu porodit už v prosinci, jenom proto že si půjdu např. pro dřevo a namožu se a fakt jako nehodlám riskovat, že maličkou porodím v 7. měsíci aby pak byla na hadičkách a nevím co.

Tolik k novinkám za poslední týden. Moc veselé to není, ale jedna, co byla se mnou na pokoji, tak ta bude podle veho v nemocnici až do porodu a to je nějak v 30. týdnu, takže můžu byt ráda, že jsem aspoň doma...