Je pravda, že už to bylo potřeba, a střecha byla naplánovaná skoro rok. Šetřilo se a tak, plán byl takový že do dvou týdnů bude hotovo. Jenže mrcha počasí nám nepřeje a my jsme se Zuzankou odstěhované u skoro měsíc. V pondělí to budou 4 týdny. V s nama není. Ten dělá, když to jde do devíti, desíti večera, je rád že se osprcuje, nají a jde si lehnout. A když prší, dělá dodělávky teď u pod střechou. Ne ještě aby někam přejížděl. Stejně by se s malou vlastně ani neviděli. Za tu dobu se za nama dojel podívat asi řikrát, možná čtyřikrát. Zuzanka už zapomíná kdo je její táta. Naposledy si pořád hlídala buď mě nebo mamku, kterou teď vlastně taky vidí každý den. Běda, jak si myslela, že je s ním sama. Dívala se na něho stejně, jak na ségřiného kluka. Sice ví, že ho zná, ale přece už je jenom cizí. Ani jsem to V neříkala, tak ho mrzí, že jsme tak daleko od sebe. Ale je fakt, že se ho malá začíná bát, drží si od něho odstup (jestli to vůbec může mimino ovlivnit).... už si zvykla tady. S těmato lidma. A najednou půjde domů do cizího, kde budu jenom já, ten pán, který je její táta a poměrně klid, narozdíl od tady. Trvalo jí skoro dva týdny, než si tu zvykla. A teď se bude muset stěhovat zase do cizího, nového. Konečně se zklidnila a teď to bude na novo. Řv, řev, řev... ale čím dřív se vrátíme, tím líp pro ni.

Jenom pomalu "zapomínám" i já. Přistihla jsem se, jak mi V přestává chybět. Ono se říká, že na změnu, nový rituál, nebo cokoliv je potřeba 3 týdnů. Pak si člověk na tuto novinku zvykne a bere to jako samozřejmost. To je zlé. Hodně zlé. Tento víkend by jsme prý měli být už doma. Snad jo. Ono to tu už dvakrát bylo, tak doufám, že to teď výjde. Budem si muset znova zvykat na sebe navzájem a čím dřív to bude, tím míň na sebe zapomenem a tím líp to půjde.

Jinak Zuzanka má už 5.5kg, 58cm a 3 měsíce... když se  narodila měla 2790g a 49cm. Takže je z ní už kus baby. Krásně začala koníčkovat, začíná držet hlavičku když je na rukách, poznává lidi, hlasy a jak se rozvykládala - ta když začne tak je slyšet až k nám dom... je to šikovná holka. Dělá nám radost. A už nám začínají i zoubky, takže máme střídavo oblačno hodnou a uplakanou Zůzu. Slibuju, že příště vám ju ukážu. Ale teď jsem na ségřiném ntb, a nemám kábl, který by sem sedl (má trochu unikátní notes).