No ty vole. 
Už mám těch svých snů až po uši.
Pardon, přes vánoční svátky jsem nejen přibrala a zlenivěla, ale je ze mě ještě větší sprosťák. (Prostě holka jako lusk)
Ale věřte mi, tentokrát má mé nadávání důvod.

Nejen, že se mi zdá, jak jeden z mých nejlepších kamarádů skáče ve dveřích Sex shopu a křičí: "Mně je už osmnáct, já už můžu ven a zpátky, ven a zpátky!". 
Dnes se mi zdál ještě pikantnější...
Bylo slunné poledne, doba oběda. Jsem ve svém oblíbeném městě a babička se tam zrovna přestěhovala do jiného bytu. Jenže tenhle je nějaký jiný. Přístup tam se mi zdá jako hrozně namáhavý. Je to snad ve dvacátém patře a co shod, to dva metry. Celá udýchaná se dostanu před malý tunel, kde chybí už posledních pár schodů. Do toho tunelu by se tak tak vešel větší pes...Nějak se prodírám a jsem skoro u cíle, ale vchod do babičinného bytu je úzký otvor (tak na jezevčíka). Těžce se prorvu. Doslova hýkám a už jsem tam. Jsem u babičky v obýváku. Celá rodina na mě kouká z gauče. Všichni sedí s rovnými zády, zatáhlými pupky a dívají se na mě s pohdravým odstupem. Pak moje teta (v reálu pěkná ženská, ale celý život na dietě, křečovitá puntičkářka) řekne: "Ta vaše holka nezvětšila se nějak?". Máma, která sedí hned vedle ní řekne: "No, už to tak bude. To víš, má dost celulitidy." "Ach tak." Najednou se na mě všichni dívali tak, jako bych byla největší chudák a svými litujícími pohledy mi chtěli říct, jak moc je to mrzí.
WTF?!!
Dokud se mi zdají sny takové, že se po probuzení směju z plných plic, oukej.
To dělají ty reklamy všude: "Povánoční dieta" a blá blá blá...
Říkejte to ale holce, co má s tím mindrák dobrejch pár let.
A dejte si po tomhle snu ten dokonalý koláč s brusinkovou krustou, co jste včera upekli.

Shit.