Další epizoda ze ságy: "Wouaf není zas tak líná, hraje na kytaru."
Doposud jsem si brnkala cosi písničkového...ovšem pozor dámy a pánové, pouštíme brzdu, přešlapujeme na plyn...
brrm brrrm. Fičíme si to přes hory přes doly červeným fárem a už jsme ve Španělským městě z pískovcovejch dlaždic, fontán a palem.
Všude je sluníčko, teplo a klid. Nikdo po vás nic nechce a...
No tak, nech ten facebook a podívej se sem znovu. Nebojte se se začíst.  
Všude kytky všeho druhu s nejpestřejšíma vůněma...a někde vzadu slyšíš takový brnkání.
Tam je houf lidí a nějaký potulný hráč s kytarou v ruce si jede tu svou španělskou. 
Až na to, že věru nejsem španělský bezdomovec, kytky tu mám tak dvě a to se ještě neví jestli přežijou tenhle týden, slunce je tu až moc a klid tu rozhodně není...ale hraju si tu svou, tu svou španělskou :).

Ona si brnká-tádýdádá-točí se dál svět-tůdádádá-písnička lehká-tymdádá-zní jako med. 

Jo a v pondělí jsou Velikonoce.
Wouaf!