aneb- Dá se film použít jako motto?
Já si tak chvílema sedím u počítače, pokojem se víří nějaká hudba a já koukám na žaluzie s pocitem, že z nich něco vyčtu. Často je to vážně jenom koukání do blba, ale někdy si tak člověk urovná pocity co vám kolují v hlavě...
I teď se upřeně dívám na jedno místo a jen si tak hraju s nápady, myšlenkami, představami...

Často je život jako film...
Víte, hrajete hlavní roli, ale jsou tam i ty vedlejší scény, ve kterých neúčinkujete. Jen na obrazovce diváci vidí všechny...Ale časem se stejně vy -jako hlavní role dozvíte jak ty scény vypadaly....Jen by mě zajímal názor diváků. 
Film není jen o scénáři, je to o světle, prostředí, hudbě a spousty lidech...Jen v životě je jen jeden režisér-ty, který má dovoleno improvizovat.
Celovečerní filmy vám prý dají víc, než normální trvající pár minut. Čím delší, tím lepší? V jakém filmu si zahrajete vy? 
Život je jako telenovela...Děje se tam toho strašně moc, ale stejně o nic nejde. 
Někdo hraje jako v reálu, někdo v reálu hraje.