Přestože patříme v Evropě ke státům s nejvyšším počtem včelařů na obyvatele, v našich obchodech většinou najdete zahraniční med. To, čím jsou plné regály našich obchodů, co vypadá jako med a nazývá se tak, nemá s medem od českých včelařů, pravým včelím produktem, kromě jména nic společného.

Jak vzniká zahraniční med
Med ze zemí EU vzniká stáčením medů z různých částí světa, např. z Ukrajiny, Jižní Ameriky a dokonce i z Číny. Často se doveze med z Činy na Slovensko, kde se smíchá se slovenským medem a veze se k nám do Česka. Někdy se k nám doveze směs medů, zabalí se u nás a na výrobek se uvede vyrobeno v ČR – země původu z EU a mimo EU. V našich obchodech lze najít také hodně medů, které mají vzadu na etiketě uvedeno:  Ze zemí ES nebo ze zemí mimo ES (Evropské společenství). Je-li na etiketě medu uvedena země původu ČR, mohlo by se jednat o kvalitní med. Není to však jisté, dodavatelé obchodních řetězců jsou totiž donuceni míchat směsi medů, aby med zůstal tekutý v regále obchodu až čtyři měsíce.  Většina kvalitních českých medů tuhne po několika týdnech. Tuhnutí, tzv. krystalizace není vada, ale je naopak známka kvalitního medu. Je-li na etiketě medu uvedeno ze zemí mimo EU, z tropických oblastí, je vhodné takový med raději nekupovat. Do takové směsi medu lze zamíchat medy s vyšší koncentrací HMF (hydroxymethylfurfural), aniž by došlo k porušení legislativy. HMF je ukazatel kvality medu, čím více HMF je v medu, tím je med méně kvalitní. Snížení kvality medu bývá způsobeno nadměrným zahříváním při technologických úpravách, nevhodným a dlouhodobým skladováním nebo i falšováním. HMF je také ukazatel, který souvisí s čerstvostí medu. U medů ze zemí mimo EU, mimo ES, z tropických oblastí může být obsah HMF nejvýše 80 mg/kg, u medů ze zemí EU je povolena koncentrace HMF nejvýše 40 mg/kg a u českého medu se připouští obsah HMF do 20 mg/kg u všech druhů medu.  A to je rozdíl.

Med z kuřice nebo z brambor? Proč ne? Legislativa to dovoluje!
Zahraniční med vzniká nejen smícháním medů z různých částí světa, ale také jejich ředěním. Někdy chybí vstupní surovina, totiž pravý včelí produkt. Důvodem může být nejen nedostatek vstupní suroviny, ale neochota do ní investovat a proto výrobci nebo plniči med ředí. Med se ředí sirupy vzniklými štěpením kukuřice, brambor nebo obilí a přitom není porušen žádný předpis. Norma EU stanovuje pouze maximální obsah vody, sacharózy a dalších látek v medu. Výrobce může vyrobit med z brambor, kukuřice, aniž by přitom porušil předpisy, jen si musí dát pozor na to, aby nebyly překročeny parametry dle normy EU. Plnící firmy jsou v tom odborníci, a proto mnohdy kupujeme místo medu směs medů a cukrového sirupu z brambor, kukuřice nebo obilí. Plnící firmy používají vysokotlakovou filtraci, která odstraní pylová zrna a tím i možnost laboratorním rozborem medu zjistit, z jakých zemí pylová zrna pocházejí. Český med by měl obsahovat pouze pylová zrna z rostlin rostoucích u nás v ČR.

Jak poznat pravý, nefalšovaný med:
    Krystalizace medu je známkou jeho kvality. Tekutý, zlatavě zabarvený med o kvalitě nic neříká. Jeho kvalitu nemohou poznat ani laboratoře.
    Med ze zemí EU a ze zemí mimo EU bývá méně kvalitní než český med, je v něm povolen vyšší obsah HMF (ukazatel kvality medu) než v českém medu.
    Med od včelaře není směsí medů z různých částí světa ani nebývá ředěn sirupy z brambor, kukuřice nebo obilí. Med koupený v obchodě může obsahovat nejen směs medů z různých zemí, ale také může být ředěn sirupy. V obchodě můžete běžně koupit místo medu směs medů s cukrovou vodou, takovou "parodii na med" u žádného českého včelaře nenajdete.