Opomenu  teď nynější křesťany. Ale spíš se vnořím do hluboké minulosti, kdy na naší planetě naši předchůdci uznávali různá božstva a bůžky.

Již od pradávna naši předci totiž věřili že existuje něco mezi nebem a zemí. Věřili, že na každý živel je určitý bůžek, které věnovali svoji modlu nebo oběť. Těmto bůžkům dávali naši předci různé schopnosti, v které věřili že právě ten bůžek dovede.

Mezi doložená božstva zahrnovala například Jarila, boha plodnosti a jara 

Mokoše, bohyni úrody a ochránce žen

Dazhbog, boha slunce a světla. 

Uctívali také božstva spojená s přírodou, bůh lesů Velesa nebo boha vodu a dešťů Radogosta.

Slované věřili, že božstva ovlivňují jejich životy a osud, a tak se jim různými způsoby snažili uctívat a získat jejich přízeň.

Rituály a obřady spojené s uctíváním božstev měly za cíl zajištění úrody, ochranu před nepřáteli či získání bohatství a štěstí.

Slované také věřili v existence démonů a duchů, kteří mohli způsobovat neštěstí a nemoci. Proto kromě uctívání božstev také praktikovali různé ochranné rituály a kouzla, aby se před nimi chránili.

Slované se postupně obrátili ke křesťanství a pohanská víra a tradice postupně zanikly. Přesto zůstaly některé prvky a zvyklosti zachovány v lidové kultuře a folklóru a dodnes můžeme najít stopy slovanského pohanství v různých obyčejích a tradicích.

(převzato z wikipedie)