"Několik měsíců jsem chodil s jednou ženou. Kdykoli jsme někam jeli a nastala odmlka v hovoru, ptala se: Nač myslíš? Nemyslím na nic, miláčku. To jí nikdy nestačilo a celý zbytek schůzky se mračila a vymýšlela odvetu proti mužské panovačnosti - nebo já nevím proti čemu.

Říkal jsem jí, že muži nejsou tak bystří, aby mohli současně řídit a přemýšlet, ale tím jsem jen přiléval oleje do ohně.

Díváme se na ptáky, díváme se na stromy, díváme se dopředu na silnici, aby někdo náhodou nevystřelil na červenou a všechny nás nezabil, ale abychom řídili a přitom kuli pikle, na to prostě nemáme buňky.

Když Vám muž řekne, že nemyslí na nic, pravděpodobně na nic nemyslí.

Nechápu, proč je tomu tak těžké porozumět."

"John"