Od pozítří nastartovávám úsporný energetický režim spočívající v omezeném přísunu podpůrných prostředků působících proti stresu a začínám využívat ve větší míře efektivní aktivity spojené s vyšším energetickým výdejem.

V překladu to znamená, že přestanu konečně *rát a začnu se více hýbat a posilovat, abych shodila ten přebytečný objem, co jsem si vypěstovala neustálým sezením nad knihami a učebními texty, a zpevnila si postavu.   Kdo při nadměrné psychické zátěži a ve stresu nemůže pozřít ani sousto, protože se mu sevře žaludek, tak tomu závidím. Já jsem totiž naprostý opak a neustále chodím a hledám, co bych do sebe narvala. Když nenajdu, tak vymýšlím a vytvářím. A výsledek toho? Zrovna před chvílí jsem probírala skříň a zjistila, že nemám, co bych si oblékla zítra k absolutoriu. Šaty, kalhoty, halenky, jeden kostým, druhý kostým... Ve všem vypadám "moc dobře". Jedno kilo hezčí než druhé!  No nic, do zítřka to neřeším, vydržím to. Předpokládám, že budou zvědaví na vědomosti a ne na mé přednosti.   I když... s těmi vědomostmi to vypadá taky bledě...(toho si nevšímejte, trpím klasickým předzkouškovým syndromem).

Tak mi držte palce,  jdu do toho.