Tohle už tu jednou bylo.
Jenže tentokrát je to mnohem vìtší "URÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!", protože je druhé, mnohem vìtší a provází ho mnohem víc úzkosti a nepøíjemností. Proto se tady témìø nevyskutuji (pokud si toho vùbec nìkdo všiml o__O). Dokonce se ještì ani neobjevil zmínìný pocit "Fuck dat shit imma chill." To je prùser.
Abych vás uvedl do situace, tak si pøedstavte, že mám zítra obhajobu pøekladu èásti anglické knihy (se kterým jsem se moøil asi 3 mìsíce), jeden menší test a ještì jeden KUREFSKI dùležitej a nejdebilnìjší test, který vùbec mùže být. No a ten podstoupím nìkdy po 20:00. Jojo, ideální èas na pøedvánoèní dùležitý testík, nemyslíte?:D
Kvùli tomu v pondìlí nepojedu domù (nestihl bych autpbus ani vlak) a budu muset spát u jedné mé kolegynì o_O Na oplátku jí dám dvì krabièky vánoèního cukroví :D
Nuž, jelikož protože a ponìvadž jsem od pøírody optimista, rozlouèím se s vámi s úsmìvem na rtech...
:D Ano, moje slova.
Stresy, ty já miluju. Na druhou stranu se mùžu uklidòovat tím, že jsou lidé na svìtì, kteøí se mají/mìli mnohem hùø a na tøetí stranu si mùžu ještì navíc øíkat, že se aspoò cítím naživu víc než kdy jindy. Èetl tu nìkdo Siddhárthu od H. Hesse? Asi ne, což... no, zkrátka tam je podobná myšlenka :D
Dobrou noc a držte mi prosím palce!