Jeho fotku si můžu dát na tapetu do mobilu. Třeba zarámovat a pověsit nad postel.

Mohu se ho dotýkat, kdy chci. Mohu ho políbit, kdy chci. Mohu se k němu přitulit, kdy chci. Mohu cokoliv. Ale vůbec mi to nedochází. Moje mysl je vším tak otupělá, tak zpomalená.

Chodím s ním.

Tupě zírám na tuhle větu, a její obsah zůstává někde mimo. Někde jinde než ta slova.

Nemůžu se z toho vzpamatovat.

Pro vás s láskou ten nejšťastnější člověk na světě. *